Tragické akordy úvodu Mozartovy Pražské symfonie D tvoří ouverturu k představení, pro které se těžko hledá žánrová škatulka. The Giacomo Variations, uvedené ve středu a ve čtvrtek na Pražském jaru, jsou posledním divadelně-hudebním projektem Johna Malkoviche. Pásmo promluv a árií, označené v programu jako "komorní zpěvohra", je pro někdejšího Valmonta příležitostí zaujmout zralým šarmem.

Scéna působí impozantně i vtipně: tři obří rokokové sukně vyztužené krinolínou skrývají rozměrné šarlatové lože, pracovní stůl a jakousi převlékárnu. Víc není třeba – děj se odehrává de facto v mysli a vzpomínkách legendárního svůdce, který tráví svá poslední léta na zámku v Duchcově.

Návštěva vzdělané a zvědavé dámy Elisy von der Recke (Ingeborga Dapkunaite), bažící po jeho pamětech, je odrazovým můstkem pro přehlídku scén z bohatého rezervoáru milostných afér tohoto "nadsamce".

Ačkoli protagonista hned na začátku "zkolabuje", touha dobývat jej ovládá stále stejně silně jako za mlada – jen objekty této touhy už nejsou tolik ochotné ke spolupráci...