Slavný román Jane Austenové zvaný Pýcha a předsudek ožije na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze.

V dramatizaci a režii Daniela Špinara bude mít premiéru koncem tohoto týdne, ve čtvrtek a v pátek 24. a 25. listopadu. Dvě reprízy proběhnou ještě před Vánoci – ve dnech 4. a 19. prosince.

Projekt se uskutečnil se svolením austenovské překladatelky Evy Kondrysové, která krátce po premiéře oslaví devadesátiny.

"První uvedení Jane Austenové v Národním divadle můžeme vnímat jako několikeré uvedení do síně slávy – pro famózní autorku i její českou tlumočnici," řekl dramaturg činohry Milan Šotek.

V hlavních rolích se objeví Magdaléna Borová, Lucie Juřičková, Jana Stryková, Iva Janžurová, Jana Preissová, David Prachař, Pavel Batěk, Patrik Děrgel a Jiří Suchý z Tábora.

Příběh z anglického venkova líčí rodinné vztahy a úsměvně pojednává i ústřední problém – jak co nejrychleji a nejelegantněji provdat všechny dcery. Bennetovi jich mají pět, takže paní Bennetová věnuje společenským vztahům v okolí mimořádnou pozornost.

Strnulou atmosféru rozvíří pohledný pan Bingley, nápadník k pohledání, jehož jedinou vadou je jeho přítel – zachmuřený, záhadný a štiplavý pan Darcy.

O scénickém a dramatickém potenciálu románů moderní anglické autorky Austenové svědčí četné filmové adaptace. Pýcha a předsudek byla naposled zfilmována v roce 2005 s hvězdným obsazením Keiry Knightleyové, Judi Denchové či Donalda Sutherlanda.

Austenová se narodila v hrabství Hampshire v rodině anglikánského reverenda. Měla šest bratrů a starší sestru. Činorodá, všestranně spokojená rodina obývala zchátralou faru spolu s několika žáky ze školy, kterou Austenovi zřídili. Otec s žáky vzdělával také své syny a malá Jane díky osvíceným rodičům získala vzdělání kvalitnější než ostatní ženy v její době.

Nadaná dívka se učila i sama a spontánně, četla všechno a dychtivě. Poté, co byla uvedena do společnosti, vedla až do smrti život, který se skládal z plesů a návštěv známých, čas od času pobytu v Londýně.

Hrdinky Jane Austenové většinou řeší možnost či nemožnost dosáhnout společensky vhodného sňatku. Pro tehdejší ženu ze středních a vyšších vrstev to byl jediný způsob, jak získat sociální jistoty a udržet si společenské uznání.

"Téměř ve všech scénách se vyskytují ženy. Zřejmě proto, že autorka nevěděla, jak muži mluví v jejich nepřítomnosti," dodala dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová.

„Bylo by krátkozraké vnímat její romány jen jako výsměch lidským pošetilostem. Na svou dobu přinášejí i výrazné mravní poslání – arogantní postavy se znemožní, chamtivci neuspějí, bídáky stihne odplata a manželství pro peníze skončí nešťastně," doplnila Smejkalová.