V Temných stínech leží erotický podtext, Burton a Depp mění Draculu v rock star

Upíři stále vládnou americkým kinům i televizím. I když má s blížícím se podzimním koncem ságy Stmívání revival vládců temnot svůj vrchol nejspíš za sebou, ještě nějaký čas bude doznívat.

Výhledově se chystá v kinech likvidovat vampíry Abraham Lincoln v rámci svérázné předvolební kampaně.

Ještě před ním se pak na vlně popularity zmodernizovaných Draculů svezou režisér Tim Burton a jeho dvorní herec Johnny Depp v duchařské frašce Temné stíny, která má 10. května českou premiéru.

V popkulturní i žánrové brikoláži se znovu zrodil nejen hlavní nemrtvý, ale překvapivě i samotný Burton. S pomocí disca a Alice. Nikoliv té z říše divů, ale té "nejošklivější ženské" jménem Alice Cooper.

Značka Burton

Tim Burton je kinematografická instituce. Tvůrce starého střihu z doby, kdy uvažování o filmu diktovala autorská teorie a kdy byl film vnímán jako dílo jednoho geniálního vizionáře. Čert vem scenáristy nebo zbytek štábu.

Jedním z hlavních znaků autora je přitom typičnost sdílená napříč "jeho" filmy, která je dělá specificky "hitchcockovské" nebo "burtonovské". Mezi upevňováním stylu a stagnováním ale vede úzká dělicí čára, jak Tim Burton dobře ví.

Někdy kolem roku 2004 se filmař, jehož rukopis byl sice rozpoznatelný, ale který střídal žánry i styly, propadl do bezpečné říše, kde se mohl spoléhat na pravidla a mantinely, jež si sám nastavil.

externí video: Temné stíny - trailet s českými titulky

Možná byl do té říše "propadnut" producenty poté, co jeho "neburtonovský" experimentální velkofilm Planeta opic katastrofálně komerčně neuspěl. Vyšponovaná burtonovština byla pak požadovanou sázkou na jistotu.

Od té doby Burton natáčel v podstatě jeden a ten samý film. Film absurdní a roztomilý, obývaný svéráznými podivíny se "záhrobním" make-upem, kteří existují v "ulítlém" světě. Vizualita, tón a styl formované komiksovou estetikou a americkými romantiky trumfovaly děj. Excentričnost existovala pro excentričnost samu, zvláště v případě Deppových postav (Karlík a továrna na čokoládu a Alenka v říši divů).

Na Temných stínech je tak sympatický už samotný fakt, že nejspíš zklamou Burtonovy fanoušky. Přestože na první pohled splňují definici "burtonovštiny" včetně Deppa v make-upu, zároveň ji jemně parodují a využívají jako mimikry pro žánrové skotačení vypolstrované "vykrádáním" americké popkultury.

Erotika a hippies ke svačině

Temné stíny, volně inspirované stejnojmennou americkou soap operou, nabízejí Draculu coby excentrického playboye z osmnáctého století, který se musí popasovat s nástrahami roku 1972 - od pop-music až k etiketě dvoření. Naštěstí se vizáží zase tolik neliší od ikonických rock star té doby.

Barnabase Collinse (Depp) kdysi zhrzená čarodějka (Eva Greenová) proměnila v upíra a pohřbila v okovech. Po dvou stoletích se vrací, ve stylu vše pro rodinu zachrání rodinný podnik i příbuzné samotné, vyrovná si účty a najde lásku.

fotogalerie: Depp se kvůli Burtonovi mění v úchyly a podivíny. Podívejte se, co spolu natočili

Film přelétá mezi romancí, hororem a komedií. Zaznívají v něm Adamsova rodina, Beetlejuice i plejáda upírské klasiky. Žánrový pelmel ale zastřešuje staromilská fraška s nábojem soap opery. Vliv televizního formátu vyznačujícího se přehnanou melodramatičností a absurdními milostnými propletenci se projevuje třeba na erotičnu, které není u Burtona zvykem, ale jež svědčí tělesnému žánru hororu.

Stejně tak tvůrci neslevují ze staré dobré krvelačnosti, již z upírských filmů vymazalo sterilní Stmívání. Barnabas, jakkoliv šarmantní, jednoduše ty "milé, neholené lidi" (hippies) slupne navzdory diváckému očekávání ke svačině.

Děj se pak odvíjí v jakýchsi epizodách, z nichž většina se točí kolem gagů vycházejících ze střetu Barnabase s moderním světem, novou rodinou a minulostí. Situační humor směřující na první signální (Barnabas a televizor) scénář promíchává s vtípky méně okatými stavějícími na konfrontaci moderní a staré mluvy.

Nebo, a to zásadně, na popkultuře. Upíra ve městě vítá na markýze kina "černý drsný detektiv" Superfly, který předcházel afroamerickému Draculovi. K jeho plížení podél neonů mu hraje Barry White. Nebo zamilovaný Barnabas cituje z novely Love Story přesně tu kýčovitou větu, jež se teprve stane emblematickou frází.

Zůstat naživu

Tvůrci přitom chytře těží z předpokládaných příjemných "vzpomínek" diváků na ikonické filmy či knihy, jež paradoxně možná nikdy neviděli nebo nečetli, ale které tvoří podvědomě známé podhoubí popkultury druhé poloviny dvacátého století. Staví tak na pocitu, nikoliv na racionálním rozpoznání.

Na pocitu platném napříč generacemi a i pro ty, kteří v sedmdesátých letech nebyli na světě, natož aby poslouchali The Carpenters. Vzpomínání na sedmdesátky pak vrcholí koncertem Alice Coopera. Zpěvák, který hladce zapadá do "rodiny", je hlavní atrakcí netradiční byznys-diskotéky.

Navzdory výpůjčkám z popkultury nejsou ale Temné stíny žádným předvádivým vrcholem sofistikované intertextuality. A ani nechtějí být. Jsou přiznaným kratochvilným dováděním, festivalem nesmyslu, představením á la Rocky Horror Picture Show. Filmem, který by se klidně mohl hrát v kině namísto Superfly.

A především, filmem natočeným pod značkou Burton, v němž je po letech cítit nikoliv předvídatelný autor, ale život. Stayin' Alive, Mr. Burton.

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků