První dojmy: A diváci se ptají, kam se proboha ztratil Jason Bourne?

„Kdo je Bourne?“ ptají se diváci a čtenáři už od roku 1980, kdy americký klasik špionážních románů Robert Ludlum vydal knihu Agent bez minulosti.

V ní pokládal otázku i sám Jason Bourne, hrdina knihy a perfektně vycvičený agent, který zapomněl, kdo nebo co je.

Greengrassův zbytečný Bourne

Teď by stálo za to ptát se spíše, kde je Bourne. Jestli je po událostech v závěru filmové trilogie ještě naživu. Bourneův odkaz, který ve čtvrtek vstupuje do českých kin, nám totiž odpověď nedá.

Režisér Paul Greengrass kdysi prohlásil, že pokud vznikne čtvrtý film bourneovské série, bude se jmenovat Bourneova zbytečnost.

I z tohoto důvodu to není on, kdo navazuje na trilogii o agentovi bez minulosti, kterou v roce 2002 započal stejnojmenný první díl režírovaný Dougem Limanem a kterou dále tvoří Bourneův mýtus (2004) a Bourneovo ultimátum (2007; obojí už v režii Greengrasse).

A stejně jako Greengrass se nevrací ani Matt Damon v hlavní roli, přestože by to otevřený konec třetího filmu umožňoval.

Číslo pět žije

Novým Bournem je Jeremy Renner alias Aaron Cross známý jako Číslo pět. Na rozdíl od Bournea si všechno pamatuje, ale má jiný problém.

Bourneova rebélie totiž vedení celého projektu elitních, vylepšených agentů znepokojila natolik, že se šéf tajných operací Byer (Edward Norton) rozhodl stávající šestici Bourneových kolegů „vyřadit“. Přežil jen Cross a s ním vědkyně, která na projektu pracovala (Rachel Weisz).

Upoutávka

externí video: Bourneův odkaz - upoutávka

Pro diváka znamená výměna hereckého obsazení především výraznějšího hlavního hrdinu, protože jakkoliv Damon neodvedl špatný výkon, jako zmatený agent trpící amnézií neměl srovnatelný prostor jako Renner, jehož postavě dodává rozměr právě její minulost .

Věrnost duchu trilogie

Tony Gilroy se tentokrát vedle scénáře pustil i do režie. Zatímco Greengrasse v preciznosti dohledu nad všemi propracovanými honičkami a další civilně neokázalou, ačkoliv poutavou a rafinovanou akcí napodobil poměrně zdařile, pokračovat v Ludlumem započatém díle se pro něj ukázalo být příliš těžkým soustem.

V parafrázi předchozích Bourneů se mu povedlo typické motivy konspiračně-špionážních filmů obohatit o jediné – přidal upozornění, že nikdy nebyl jen jeden agent.

Což dává vzniknout myšlence, je-li tento čtvrtý Bourne něčím víc než nástavbou. Navenek sice obsahuje všechno, co předchozí díly, ale zůstává jen slibným filmařským cvičením na bourneovské téma boje jedince proti systému. A to navzdory řemeslným kvalitám a solidní akční stránce snímku.

Přes věrnost duchu předchozích filmů není Bourneův odkaz skutečným pokračováním, ale jen jakýmsi dodatkem, jenž by možná fungoval lépe bez dějových vazeb na trilogii. Ale fanoušky Bournea a snad i Ludluma v podstatě nemá čím zklamat.