Sedm psychopatů má hvězdné obsazení i šanci stát se kultovní gangsterkou

Kam až je třeba zajít, aby scenárista bez nápadů dokončil nejnovější scénář? Navíc pokud se film má jmenovat Sedm psychopatů?

Režisér nenápadné, ale o to zábavnější krimi V Bruggách z roku 2008 nabízí odpovědi na tyto otázky ve snímku, kterému nechybí mnoho, aby se stal kultovním. Do kin vstoupí 29. listopadu.

Scenáristická sebereflexe

Martin McDonagh, britský dramatik irského původu, se v roce 2004 rozhodl rozšířit své pole působnosti. Krátký film Six Shooter se okamžitě setkal s úspěchem diváků i kritiky a McDonagh za něj dokonce získal Oscara.

O čtyři roky později dokázal, že zvládne i delší stopáž, když natočil krimikomedii o dvojici gangsterů, jež se po zpackané akci musí skrývat v belgickém historickém městě Bruggy.

Nyní se v lehce autobiografickém duchu rozhodl reflektovat poměry ve scenáristické branži. Irský alkoholik bez inspirace Marty (Colin Farrell) tu vystupuje jako McDonaghovo alter ego, ovšem zároveň i jako vypravěč a víceméně jediný příčetný mezi hlavními postavami.

Marty totiž postupně zjišťuje, že šokující příběhy, s kterými za ním chodí jeho kamarád Billy (Sam Rockwell), aby mu poskytl látku pro psaní, se ho týkají mnohem více, než si myslel.

Dramatikův dar

Sedm psychopatů v podstatě můžeme vnímat jako alternativu k filmům Quentina Tarantina nebo Guye Ritchieho. K prvně jmenovanému má McDonagh blízko zálibou v propracovaných až popkulturně filozofických dialozích, k tomu druhému zase schopností doplňovat přemýšlivý ráz filmu atraktivní líbivostí hláškovacích gangsterek.

Obojí stojí na tom, že McDonagh díky zkušenostem dramatika vládne slovem jistěji než mnozí jeho režisérští kolegové. Jeho scénáře jsou patřičně sofistikované a jaksi hlubší.

Pravda je, že v Sedmi psychopatech už rozvíjí tolik vedlejších dějových linií, že na to přestává režisérsky stačit, nicméně výsledkem je stále nadprůměrná krimikomedie.

Upoutávka

externí video: Sedm psychopatů - upoutávka

Dopředu ji žene především plejáda zajímavých postav ztvárněných neméně schopnými herci. Výjimku tvoří jen plochá figura ústředního scenáristy. Tu ale vyvažují Sam Rockwell nebo psychopati Christophera Walkena a Woodyho Harrelsona.

Nadbytek nadsázky

Nejyýraznějším znakem novinky Martina McDonagha je nadsázka. Sedm psychopatů se absolutně nebere vážně, a to je paradoxně důvod, proč ho nemůže brát vážně ani divák.

Je to zábavné, hravé a v rámci (sebe)parodie to má smysl, který jde nad rámec jednorázového zážitku. Jenže ne dostatečně.

Přesto ani svým třetím filmem neztrácí McDonagh status originálního a osobitého tvůrce. Doufejme, že Martyho tvůrčí blok k autobiografickým prvkům Sedmi psychopatů nepatří.

• Diskuse
• Celkem 2 příspěvků