Svůj dokument nazvaný Daleko za sluncem představila ve středu na premiéře v pražském kině Lucerna režisérka Olga Špátová. Ve filmu vypráví příběh Aleše Bárty, který od dětství miluje Afriku, a tak se rozhodl založit nemocnici v nejchudší části tohoto kontinentu.

"Toužila jsem natočit film o člověku, který dobrovolně opouští blahobyt a pohodlí střední Evropy, a vydává se léčit lidi do země zamořené nemocemi, nepokoji a bídou," uvedla režisérka před projekcí. Nakonec s Bártou strávila šest týdnů, kdy v těžkých podmínkách bojoval o každý život.

"Můj film je o lidech, kteří spatřují smysl svého života v pomoci druhým, o nadšencích, kteří si vybrali životní cestu oproštěnou od materialismu, konzumerismu a sobectví. Přála bych si, aby Alešův životní postoj inspiroval druhé ke smysluplnému a tvořivému životu," dodala.

Na HBO bude mít snímek premiéru 7. května. Zástupci této společnosti předali Bártovi v rámci premiéry šek na 275 tisíc korun, které HBO Europe vybralo na koupi nového rentgenu do jeho africké nemocnice.

Bárta se před deseti lety vydal na cestu do Keni, kde polovina místních obyvatel žije pod hranicí chudoby. Nemocnici nakonec založil na západě země v chudé a odlehlé vesnici Itibo, v kraji zamořeném nemocemi, kde do té doby místní lidé marně hledali lékařskou pomoc. Mnoho pacientů zbytečně umíralo na běžně léčitelné choroby nebo úrazy.

Do nemocnice, která byla založena v rámci rozvojových projektů občanského sdružení ADRA, pravidelně jezdí zkušení čeští lékaři i medici. Díky Bártovi tu mají k dispozici operační sál, zubní ordinaci, ambulanci a porodnici, kterými projde až devět tisíc lidí ročně.

Klinika je i diagnostickým centrem viru HIV, personál rozdává místním obyvatelům kondomy, které však církev zakazuje. Teritorium kmene Kisii je přitom epicentrem viru HIV z celé Keni. Za posledních deset let se v české nemocnici v Itibo podařilo snížit úmrtnost novorozenců o 50 procent. Od té doby tam afričtí i čeští lékaři spolu s mediky ošetřili desítky tisíc lidí a zachránili stovky životů. Film Špátové zaznamenává porody i umírání, zákroky při úrazech i vztah mezi evropskými zdravotníky a místními lidmi.

Špátová získala řadu ocenění na mezinárodních festivalech profesionální i neprofesionální tvorby. Jako kameramanka pracovala na řadě dokumentů své matky režisérky Olgy Sommerové.