Kvůli technickým problémům byla ve středu odložena premiéra filmu Mohamed, který vypráví o prorokovi islámu. Snímek s rozpočtem přes 40 milionů dolarů vznikal za podpory íránského státu a je vůbec nejdražším filmem, který se v této zemi kdy natočil. Snímek vznikal déle než sedm let, napsala agentura AFP.

Film, v němž účinkuje řada předních íránských herců, se měl ve 140 kinech v Íránu začít hrát už ve středu – den před jeho dnešní premiérou na filmovém festivalu v kanadském Montrealu. Kvůli technickým potížím ale snímek do íránské distribuce nakonec vstupuje také až ve čtvrtek. Podle íránské tiskové agentury ISNA byla zvuková stopa nekompatibilní s vybavením většiny tamních kin.

Film Mohamed je prvním dílem chystané trilogie o životě islámského proroka. Snímek začíná ještě před Mohamedovým narozením a sleduje, jak jeho hrdina dospívá. První díl končí krátce předtím, než se Mohamed ve svém čtyřicátém roce života stane prorokem.

Režisérem snímku je šestapadesátiletý teheránský rodák Majid Majidi, který by rád vylepšil současný obraz islámu. „Extremisté a džihádisté jako Islámský stát nám islám ukradli,“ uvedl režisér, podle nějž se ale také v západním světě rozšiřuje „špatný, protože násilný výklad islámu“. Majidi to svým filmem chce napravit.

Jak připomněla agentura AFP, Írán byl jednou ze zemí, které letos odsoudily karikatury proroka Mohameda otištěné ve francouzském satirickém časopisu Charlie Hebdo. Šíítští muslimové, kteří tvoří většinu íránského obyvatelstva, jsou ale ohledně zpodobování proroků tolerantnější než sunnité.

V šíítském Íránu se tak vstupenky na film Mohamed v řadě kin vyprodaly dopředu, kdežto v zemích se sunnitskou většinou obyvatelstva ohledně snímku převládají rozpaky.

„Země jako Saudská Arábie s tímto filmem budou mít problém. Zato spousta dalších islámských zemí, od Turecka přes Indonésii až po Malajsii, už si o kopie snímku řekla,“ dodal režisér.

Ten se přesto držel Koránu a rozhodl se nezpodobovat Mohamedovu tvář – ta se v filmu, jenž trvá téměř tři hodiny, neobjeví ani jednou. „Kdykoliv ve filmu vystoupí Prorok, díváme se na svět jeho očima, dokonce i když je dítě,“ uvedl režisér, podle nějž se postava Proroka jinak vyskytuje jen zády ke kameře. 

Nejvýznamnější světová islámská Univerzita al-Azhar, která sídlí v egyptské Káhiře, ale ani s tímto postupem nesouhlasí. „Herec, který tu roli dostal, může později ztvárnit třeba zločince, a diváci si pak Proroka spojí se zločinem,“ vysvětlil AFP jeden z poradců imáma univerzity Ahmeda Al Tajíba.

První film o proroku Muhammedovi roku 1976 natočil syrsko-americký režisér Moustapha Akkad. Přestože ani tehdy se postava Proroka ve filmu neobjevila, kvůli snímku se v muslimském světě protestovalo.