Po uvedení na karlovarském festivalu a projekci v Haifě se v kinech objevuje filmový dokument s hranými rekonstrukcemi Očima fotografky, ve kterém Matej Mináč zachytil životní příběh své matky.
Autor řekl, že snímek vypráví o zradě, nejvyšší oběti, výčitkách, záchraně v poslední chvíli a velké lásce.
Režisér, scenárista a producent Mináč má na kontě filmy Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti – Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011), které proslavily záchranu 669 převážně židovských dětí Nicholasem Wintonem během 2. světové války.
Mináč za filmy získal přes sedmdesát cen včetně takzvaného televizního Oscara, tedy ceny International Emmy Award, a Českého lva.
V novém snímku Očima fotografky Mináč vylíčil osud dítěte, které nemělo to štěstí dostat se včas do bezpečí jedním z Wintonových vlaků. Byla jím jeho vlastní matka, dnes čtyřiaosmdesátiletá energická fotografka Zuzana Mináčová.
Vystavovala ve třiceti zemích, její snímky světových filmových hvězd z festivalů jsou legendární.
Se svým typickým humorem provádí diváky zásadními zvraty 20. století, vypráví o demokracii, fašismu i bolševismu, odhaluje principy umělecké tvorby, zákulisí fotografování hvězd a svůj dramatický osobní život.
Za věčným úsměvem Mináčové by však málokdo čekal trauma z dětství, které jí nedovolilo spát. Proto ji syn donutil vzpomenout na holokaust a na místa, kde jako třináctiletá zažila něco, co si přála celá léta zapomenout.
Podle Mináče bylo při natáčení nejtěžší svou matku, kterou všichni nazývají uragánem, zvládnout. "Sice se říká, že režisér a maminka mají vždy pravdu, ovšem v tomto filmu měla poslední slovo ona," přiblížil své dvouleté "režisérské peklo".
"Chtěli jsme také ukázat, jak maminka dokáže slovensky komunikovat i s největšími hvězdami, jako jsou John Travolta, Mel Gibson či Claudia Cardinalová," vysvětlil. Nejtěžší prý bylo nalézt způsob, jak dokumentární neinscenované části filmu podat.
Některé výpovědi proto s nadsázkou ilustroval zábavně až recesisticky archivními materiály, protože humor považuje za jeden z nejlepších prostředků, jak podat vážné téma.
V hraných dotáčkách inscenoval především bolestný prožitek své matky, její mučivé tajemství, kvůli němuž měla celý život výčitky svědomí – příběh velké dětské lásky i její tragický konec.
"Z devadesáti procent je to však film vtipný a optimistický, který diváky dobře naladí," řekl Mináč.
