Národní filmový archiv v roce 2016 přestěhuje podstatnou část svých sbírek do nového moderního depozitáře, který se od jara letošního roku buduje v Hradištku u Prahy. Vzniknou tu i digitalizační pracoviště.
Archiv pečuje o více než 150 milionů metrů filmu, více než 500 tisíc fotografií, přes 30 tisíc plakátů a 100 tisíc propagačních materiálů.
Fondy, sbírky i knihovna slouží vědeckému bádání, jsou zdrojem informací i pro současnou audiovizuální produkci.
"Depozitář je pod střechou, od ledna budeme intenzivně pracovat uvnitř budovy," řekl ředitel archivu Michal Bregant. I když se termín dokončení protáhne, vzhledem k tomu, že se objekt buduje desítky let poté, co se už stavět měl, pár týdnů či měsíců prodlení prý nehraje takovou roli.
"Důležité je, že se podařilo během stavby udělat několik podstatných vylepšení. Bude tu k nalezení prostor digitalizačního pracoviště, což nám umožní samostatně digitalizovat filmy z vlastních sbírek, takže se filmy nebudou muset nikam odvážet," podotkl Bregant a upozornil, že digitalizace má probíhat za vlastní peníze a ve vlastním prostředí.
Prostor je podle něj dimenzován na nejdůležitější filmové materiály, tedy původní nehořlavé barevné negativy, které k uchování vyžadují specifické prostředí. "V depozitáři musí být pár stupňů pod nulou a kolem 30 procent relativní vzdušné vlhkosti. Také proto budou materiály z původního depozitáře, který svou kapacitou už léta nestačí, nějaký čas v aklimatizační komoře," dodal Bregant.
Filmy podle něj v depozitáři zůstanou, archiváři se k nim vždycky budou při jakémkoliv pokusu o zpřístupňování vracet.
"Děje se to tak v Hollywoodu i všude po světě. Filmy, které se tam digitalizovaly před lety, se dnes digitalizují znovu, protože technologické normy se posouvají. Vždy však bude výchozím materiálem původní film. I proto musí zůstat v nejlepším stavu," vysvětlil.
Nový depozitář staví za 116,5 milionu korun bez DPH společnost Hochtief CZ v areálu nynějších depozitářů ze 70. a 90. let. Na základní kámen stavby financované z programu ministerstva kultury určeného na péči o národní kulturní poklad poklepal před necelým rokem ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL.
V pojízdných regálech nového depozitáře bude veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém filmu, tedy od 50. let do současnosti, ale také zabezpečovací materiály ke starším snímkům, které NFA překopíroval z nitrátních na nehořlavé materiály. Mezi ně patří například díla Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky či Karla Zemana.
Do depozitáře se přestěhují i některé cenné černobílé filmy, třeba kolekce Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy a dokumentů a reklam firmy Baťa nebo snímky Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Uložen zde bude i záznam procesu s Miladou Horákovou.
