Druhý soutěžní film letošního Berlinale nazvaný Midnight Special nepřilákal pozornost jen díky hereckým hvězdám jako Kirsten Dunstová či Adam Driver.

Dávno před tím, než se Driver coby výzkumník z NSA objeví na scéně a rozehraje svůj part plný divných emocí (ne nepodobných Kylu Renovi z nových Star Wars), stihne paranoidní sci-fi thriller režiséra Jeffa Nicholse zasáhnout publikum plnou silou.

Úvodní scéna snímku přechází z temného hotelového pokoje na noční silnici, po níž se za pulzující hudby vydávají dva muži a chlapec na napínavou pouť, a patří k nejatmosféričtějším filmovým začátkům za hodně dlouhou dobu.

Podle zpráv televize a rádia jsou muži únosci a brzy se stanou drsné věci, které mají zabránit, aby se chlapec dostal do rukou zákona. Ve skutečnosti jsou ti muži spíš zachránci a divák takřka do půlky filmu nemá nejmenší tušení, co se kolem děje.

Jasné je jen to, že osmiletý Alton nebude úplně obyčejný chlapec a že jeho schopnost ve španělštině odříkávat, co se právě odehrává na jedné stanici vypnutého autorádia, je jen začátek podivuhodných událostí.

"Strach o vlastního syna je důvod, proč snímek vznikl," pronesl režisér Nichols na berlínské tiskové konferenci a popisoval traumatický zážitek, kdy synovi šlo o život a on si uvědomil, že je navždy s někým propojen.

Podle Nicholse patří k silným inspiracím ikonické sci-fi filmy 80. let, především Starman od Johna Carpentera a Spielbergovy klasiky E. T. Mimozemšťan a Blízká setkání třetího druhu. Nezávislý tvůrce Nichols, který na sebe upozornil thrillerem Take Shelter z roku 2011, tentokrát má ambice vstoupit na půdu velkých spielbergovských vyprávění.

Díky pečlivému nakládání s informacemi je první polovina jeho filmu enormně napínavou podívanou, v druhé půli se děj začne odehrávat i za denního světla a divák čeká už jen na závěrečné překvapení. Stále je tu spousta skvělých scén prozrazujících Nicholsův talent, stačí, aby se kamera sledující skrze čelní sklo jízdu autem náhle vznesla nad lesy.

Ale navzdory spektakulárnímu odhalení − či možná právě kvůli němu − je tahle hra s žánry i emocemi nakonec poněkud plochá.