Režisér proslulého filmu Jméno růže, dvaasemdesátiletý Jean-Jacques Annaud, nikdy nebyl vysloveně artovým tvůrcem − a jeho snímky se současně vymykají i prvoplánové komerční sféře. To potvrzuje také jeho nový film Totem vlka, který dnes přichází do českých kin.

Snímek má větší myšlenkové ambice než Annaudovy předchozí "zvířecí" filmy − Medvěd a tygří dobrodružství Dva bratři.

Přesah příběhu odehrávajícího se v mongolské stepi je ukotvený už v předloze: stejnojmenný, částečně autobiografický román publikoval v roce 2004 čínský spisovatel Lü Ťia-min pod pseudonymem Ťiang Žung. Kniha měla obrovský úspěch a podnítila diskuse týkající se charakteru čínského národa. Autor byl však nařčen z šíření protikomunistických myšlenek a fašistických postojů.

Hrdinou vyprávění je student Chen Zhen, kterého úřady v období kulturní revoluce pošlou z Pekingu mezi mongolské nomády. Píše se rok 1967 a mladý člen Rudých gard má bojovat proti zastaralému myšlení − místo toho se však sbližuje s cítěním a obyčeji pastýřů ovcí.

Tváří v tvář zákonům mongolské stepi si ale uchovává postoje intelektuála a citlivě vnímá narušování přírodní rovnováhy. Vztahy mezi ovcemi, pastevci, vlky a gazelami jsou jen nejviditelnější částí přirozeného systému, který hrubě narušují plány čínské vlády.

Chudá step se stává objektem drancování − a dominantní druh, vlci, přichází o svá práva.

Na vlčí smečku nakládá autor tíži významů spojených s potřebou svobody. Jakmile se jí divokým stvořením nedostává, volí raději smrt. Chen musí nést důsledky toho, že se rozhodl vychovat vlčí mládě.

Prostá symbolika příběhu situovaného do nádherné přírody se znamenitě hodí pro filmové vyprávění. Už v roce 2005 se začalo uvažovat o zfilmování knihy, zájem projevil i autor filmových adaptací Tolkienova Pána prstenů Peter Jackson.

Nakonec však volba čínské vlády padla na Annauda s ohledem na jeho zkušenost se "zvířecími" projekty. Ze hry tak vypadly digitální triky. Přesto Annaud natočil velkoryse vyhlížející podívanou.

Film

Totem vlka
Režie: Jean-Jacques Annaud
Distribuce v ČR: Bohemia Motion Pictures, česká premiéra: 17. března

Ve filmu je málo herců, navíc západnímu divákovi neznámých, takže neruší nádherné obrazy, které pořídil kameraman Jean-Marie Dreujou. Přirozeně působícímu vyprávění ovšem předcházela čtyřletá příprava, které se účastnil ceněný zvířecí trenér Andrew Simpson.

Někteří z pětatřiceti vlčích herců se po dokončení filmu vrátili do zoologických zahrad, jiní se svým trenérem "emigrovali" do Kanady.

I to je okázale symbolické ve vztahu k příběhu, který vznikal pod záštitou Čínské lidové republiky. Totem vlka je součástí prezentace "moderní Číny" vůči západnímu světu.

Annaud prohlašuje, že se nemusel potýkat s cenzorskými omezeními. Jistě je vděčný i za to, že mu byl díky Totemu vlka zrušen doživotní zákaz návštěvy Číny, který si roku 1997 vykoledoval filmem Sedm let v Tibetu.

Totem vlka se tak sice dostává k divákům jako nosič liberálních myšlenek o bytostné potřebě svobody, představuje však současně žhavě zajímavé politikum.