První interaktivní film historie Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který se divákům poprvé představil na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, letos slaví padesát let od svého prvního uvedení. Diváci jej budou moci vidět v pražském kině Světozor, a to ve třech projekcích 6., 7. a 15. června. Moderátorem bude herec Tomáš Matonoha.
„Do Montrealu se tehdy sjeli zástupci těch nejrenomovanějších filmových produkcí, jakými byly Paramount Pictures a Universal Studios,“ vzpomíná Alena Činčerová, dcera jednoho z režisérů a tvůrce Kinoautomatu Radúze Činčery.
„Všichni chtěli Kinoautomat. Jenže táta nesměl sám rozhodnout, natož pak prodat nic. A tehdejší rozhodovatelé postoupili Kinoautomat jakési producentce, které náš stát dlužil peníze za spolupráci na oskarovém filmu Obchod na korze. Namísto vyrovnání dluhů předhodil sousto: Kinoautomat. A producentka neinvestovala dál, neudělala s Kinoautomatem vůbec nic,“ dodává Činčerová.
V Praze mohli lidé Kinoautomat vidět až o čtyři roky později. Nejprve muselo kino Světozor projít nákladnou rekonstrukcí. „Bylo třeba 'prodrátovat' všechna sedadla, na která se montovala tlačítka pro hlasování. Dráty pak vedly do centrálního počítače za plátnem. Tehdy zabíral celou jednu místnost. A do projekční kabiny se muselo vejít šest filmových projektorů, ve kterých paralelně běžely varianty příběhu,“ popisuje Alena Činčerová.
V roce 1972 byl Kinoautomat rozhodnutím shora zakázán jako „ideologicky nepřístupný“ a na několik desítek let se zařadil do pomyslného trezoru zakázaných snímků.
„Byl to vlastně malý zázrak, že táta jako politicky nepohodlná osoba nakonec Kinoautomat do Prahy dotlačil. Zákaz pak přišel odkudsi shora. Jak to prakticky proběhlo, nevím. Nestihla jsem se táty zeptat. Nevědí to ani dosud žijící pamětníci, kterých jsem se ptala. Žádný písemný dokument o tom neexistuje. Ale to tak tehdy bylo běžné. Zákazy chodily odkudsi shora, telefonem. Možná ani ne přímo autorům. Ti se to dozvěděli až z druhé ruky,” shrnuje Činčerová.
Kinoautomat: Člověk a jeho dům sleduje osudy poněkud nešikovného pana Horáka ztvárněného Miroslavem Horníčkem. Diváci pomocí hlasování rozhodují o jeho dalších krocích, a to v momentu, kdy se herec objevil na pódiu a samotný snímek se zastavil.
K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček.
V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další. Zajímavostí je, že Miroslav Horníček neuměl anglicky a své výstupy pro zahraniční publikum se tak naučil pouze zpaměti a foneticky.
