V jednom z posledních záběrů Pobřežní hlídky, která včera vplula do českých kin, nad pláží poletují dva rackové. S největší pravděpodobností to jsou scenáristé tohoto pokusu oživit na plátně seriálový fenomén 90. let minulého století. Neboť soudě dle jejich výtvoru se divákům vysmívají s podobně nakřápnutým chechtáním, jaké obvykle zaznívá z hrdel racků.

Upřímně: nikdo nečekal, že by filmová verze seriálu, jehož hlavní poznávací značkou byl hrudník herečky Pamely Andersonové vzdouvající se ve zpomalených záběrech, měla zaměstnat mozkové závity publika.

Pobřežní hlídka ve své době patřila k nejsledovanějším seriálům. Snad ani tehdy ji nikdo nebral vážně. Ale zatím neuplynulo dost času, aby šlo na vlastní kýčovité divácké návyky hledět s nostalgií. Hollywood dnes s úspěchem přežvýkává filmové i televizní milníky 70. či 80. let. Jen na tu následující dekádu se zdá být ještě brzy.

Když záchranář Mitch Buchannon, buddha, velký táta a superman v jedné osobě, v úvodu filmu běží po pláži a okolí k němu vzhlíží se skoro nábožnou úctou, existuje jedna věc schopná přebít absurditu obdivných pohledů. Je to charisma herce Dwaynea Johnsona, který hlavní roli převzal po seriálovém Davidu Hasselhoffovi. Johnson patří k nemnoha hollywoodským hvězdám, které kamera miluje. Ať už před ní jen stojí s rozzářeným úsměvem, nebo se vrhá do vln, aby zachránil surfaře.

Jenže ani Johnsonova wrestlerská bedra neutáhnou film, který obrazně řečeno plave naráz prsa i znak. Tedy pokouší se k přihlouplé přehlídce hrudníků a vyrýsovaných břich přistupovat upřímně a zároveň si z ní tropí žerty. Když se objeví zpomalený záběr, postavy to komentují slovy: "Všimla sis, že vždy běhá zpomaleně?" a dokazují tak svůj ironický nadhled.

Ale když má tahle parta záchranářů pocit, že jsou více než zákon a že jen oni mohou rozlousknout případ drog objevujících se na pláži a podivných machinací s nemovitostmi, které s narkotiky souvisejí, není po nadsázce ani stopy. Přitom zrovna tady by byla na místě.

Ten film je jako koncentrát všeho nejhoršího z televize i Hollywoodu 90. let. Vtipy o zvracení? Nováček v týmu záchranářů Matt Brody v podání Zaca Efrona má přezdívku Blicí kometa, neboť tento bývalý plavecký šampion vypustil obsah svého žaludku do bazénu přímo během závodu.

Vtipy o pánském přirození? Vedle scény se ztopořeným penisem uvízlým v plážovém lehátku tu hrdinové dlouho osahávají svraštělé ohanbí mrtvoly v márnici. Nikdy však tento tělesný humor nedojde na skutečně radikální hranu. Jako celek je Pobřežní hlídka navzdory občasným nechutnostem až příliš umírněná.

Film

Pobřežní hlídka

Režie: Seth Gordon

CinemArt, česká distribuční premiéra 15. června

Po většinu filmu například Mitch oslovuje namyšleného nováčka Matta přezdívkami popových hvězdiček, což není moc vtipné ani napoprvé. Napodesáté už si divák říká, že charismatický šéf záchranářů má mentální rozhled bójky.

Pobřežní hlídka nikdy nedosáhne úrovně absurdity či sebeparodie, jaké činily zábavnou podívanou ze snímku Starsky a Hutch podle stejnojmenného krimise­riálu. A nikdy nerozehraje situační či slovní gagy tak, jak se to dařilo filmovému remaku seriálu 21 Jump Street, který pochází ze stejné doby jako Pobřežní hlídka.

I minirole původních hvězd Pamely Andersonové a Davida Hasselhoffa jen posilují dojem, že na plátna zavítal přízrak dekády, která je příliš mladá na to, aby už byla retro, a dosud v paměti vězí příliš hluboko na to, aby při pomyšlení na ni divák zažíval nostalgii.

Když na konci celý tým běží po pláži a ženské i mužské hrudníky zpomaleně nadskakují, někdo pochopitelně upadne. To není nadhled, spíše vzkaz divákům: nelze to brát vážně a nejde si z toho ani dělat legraci, která by byla doopravdy vtipná.