Před několika dny, 29. srpna, uplynulo dvacet let od chvíle, kdy stroje takřka vyhladily lidstvo. Smrt tří miliard občanů se naštěstí odehrála jen ve světě fikce.

Když se o tom neblahém datu hovořilo roku 1991 v úvodu snímku Terminátor 2, šlo o nedalekou budoucnost. Arnold Schwarzenegger v tom snímku pronesl slavnou větu "Já se vrátím". A nelhal. Zítra se do kin vrací v digitálně vyčištěné podobě a ve 3D.

"Kdykoliv natočím film, říkají, že je nejdražší v celém filmovém průmyslu," pronesl režisér James Cameron. A platilo to už před 26 lety, kdy vznikalo pokračování jeho akčního sci-fi thrilleru Terminátor.

První díl vyprávěl o zabijáckém robotovi, který přišel z budoucnosti zabít Saru Connorovou, matku budoucího vůdce povstalců bojujících proti nadvládě strojů.

První Terminátor z roku 1984 byl nízkorozpočtový, temný film. O sedm let později se vše změnilo. Rozpočet pokračování se blížil k rekordním 100 milionům dolarů a představitel hlavní role Arnold Schwarzenegger už dávno nebyl rakouským kulturistou, který jen touží prosadit se v Hollywoodu.

"Miluji, když přátelé přijdou ve chvíli, kdy vypadám takhle," užíval si herec během natáčení Terminátora 2 fakt, že zrovna sedí ve svém karavanu a chybí mu půlka tváře, pod níž se rýsuje kovová kostra. "Udělal jsem si pár fotek s dcerou, smála se jako divá."

Ale nejen Schwarzeneggerova dvouletá dcera se bavila umělou krví na otcově obličeji. Ani jindy netrpělivé hvězdě nevadilo nechat se měsíc dennodenně přetvářet v Terminátora. Vždyť to robotické monstrum v roce 1984 poslalo Schwarzeneggera na cestu k hollywoodské slávě.

Když se chystal druhý díl, byl už nejžádanějším hercem amerického filmového průmyslu. A od pokračování Terminátora se čekaly velké věci.

"Je mi showbyznysu trochu líto," ušklíbal se Schwarzenegger během natáčení. "Po tomhle filmu budou v háji. Kam dál by ještě mohli zajít?" ptal se.

Schwarzenegger narážel na počítačové efekty, které tehdy působily revolučně.

Jeho filmový protivník − vylepšená verze Terminátora − byl sestaven z tekutého kovu, a když se na plátně jeho rozstřelená hlava slévala z železné kaše zpět do lidské podoby, působilo to na diváky jako dotek budoucnosti.

Ale důvodem, proč se tehdy Terminátor 2 stal jedním z nejúspěšnějších titulů a proč je dodnes považován za vrchol akčního žánru, nejsou zdaleka jen převratné efekty.

Terminátor je zpět

Režisér James Cameron nalezl způsob, jak nihilistický námět o zemi pod nadvládou strojů proměnit v akční zábavu. Aniž by obrousil depresivní tóny, aniž by se vzdal kritiky bezohledného počínání korporací, umně "přeprogramoval" zabijáckého Schwarzeneggera z první části Terminátora v ochranitelského hrdinu. Muže se stále stejně kamennou tváří, ale přitom páchajícího násilí nejen na těle svého robotického nepřítele, ale též na bránicích diváků.

Stačilo mu málo. Třeba ohnat se po majiteli motorkářské hospody, ale místo na život mu sáhnout do náprsní kapsy a vzít si jedinou rekvizitu, která ještě chyběla jeho stylovému vzhledu − sluneční brýle.

Terminátor 2 byl první snímek, který mimo Spojené státy utržil přes 300 milionů dolarů. A s celosvětovým výsledkem 520 milionů dolarů se zařadil na třetí místo historické tabulky. Před ním tehdy stály jen Hvězdné války a E. T. − Mimozemšťan.

Je dost důvodů, proč na Terminátora 2 zajít do kina i dnes. Na plátně se lze přesvědčit, že efekty, ale ani vypravěčský um Jamese Camerona nezastaraly. A při srovnání s těmi nejdražšími současnými filmy překvapí svou syrovostí.

Cameron z jednoduchého příběhu o hodném Terminátorovi, který musí Saru Connorovou a jejího syna Johna uchránit před zlým Terminátorem, aby v budoucnosti lidstvo nezaniklo, vytvořil svižné, přesto vrstevnaté dílo. Plné násilí, přitom před násilím varující. Se silnou ženskou hrdinkou, jejíž počínání se však tvůrci nebojí kritizovat. S nezapomenutelnými průpovídkami, kaskadérskými kousky a filmovými obrazy.

Když Arnold Schwarzenegger kráčí chodbou, otvírá krabici růží a jeho těžké boty šlapou na okvětní lístky, zatímco zpod květin vytahuje brokovnici, vpisuje do dějin akčního žánru nesmazatelnou kapitolu. Dá se k ní vracet stále dokola.