Mezzosopranistka Dagmar Pecková a rakouská sopranistka Anna Maria Pammerová měly úspěch ve zcela zaplněné Dvořákovy síně pražského Rudolfina, kde vystoupily v pondělním programu 66. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Vystopupil s nimi i tenorista Jaroslav Březina, sólista opery Národního divadla v Praze.
Pammerová zazpívala sólo v Schönbergově Smyčcovém kvartetu č.2. Pecková se představila v Mahlerově Písni o zemi, kde byl jejím pěveckým partnerem Březina.
Schönbergův Smyčcový kvartet č. 2 byl zkomponován v letech 1907 až 1908. Tehdy přinesl šokující skutečnost, že se ve třetí a čtvrté větě ke kvartetu připojil sólový soprán s textem básníka Stefana Georga. Díla, jehož základní tóninou je fis moll, se ujalo tuzemské Zemlinského kvarteto, mimo jiné vítěz mezinárodní soutěže smyčcových kvartet v Bordeaux v roce 2010.
Následovaly Schönbergovy Tři klavírní kusy, které vznikly v roce 1909 v období velkých Schönbergových osobních i uměleckých problémů. Za předvedení díla sklidil aplaus německý pianista Siegfried Mauser, proslulý interpret hudby 20. století a vedoucí hudebního oddělení Bavorské akademie krásných umění.
Mahlerovo dílo Píseň o zemi, které vytvořil na básně čínské poezie v překladu Hanse Bethgeho, Pecková zpívala u příležitosti svých letošních padesátin. Známá interpretka hudby Gustava Mahlera, Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Georgese Bizeta, Antonína Dvořáka či Leoše Janáčka, která se prezentuje bohatým repertoárem od klasiky až po současnou tvorbu, slaví i další jubilea - 30. výročí začátku profesionální kariéry a čtvrt století od svého vítězství v pěvecké soutěži festivalu Pražské jaro.
Uznávanou pěvkyni doprovodil dvanáctičlenný instrumentální soubor Ameropa pod vedením dirigenta Marka Ivanoviče. "Je znalý hlasů, umí doprovázet a umí ten malý ansámbl sólistů donutit, aby byl doprovodným souborem," pochvalovala si Pecková spolupráci s temperamentním šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice.
Mahlerova partitura Písně o zemi je původně určena velkému romantickému orchestru, k němuž skladatel připojil neobvyklé nástroje vytvářející exotické zvukové efekty. Na Pražském jaru však zazněla v úpravě Arnolda Schönberga. V roce 1921 dílo upravil pro komorní skupinu 13 hudebníků. Jeho transkripci pak v 80. letech dokončil německý skladatel Rainer Riehn.
