Anketa: Forman, Pešek, Suchý, Müller a další odpovídají na téma Hana Hegerová

U příležitosti osmdesátých narozenin zpěvačky Hany Hegerové uspořádaly Hospodářské noviny anketu mezi osobnostmi české hudby. Vypovídá o tom, že Hegerovou si mimořádně cení nejenom její někdejší textaři či skladatelé, ale že silně působí i na mladší generace.

Kromě výrazných osobností typu skladatele Petra Hapky, textaře Michala Horáčka, zpěváků Dana Bárty či Richarda Müllera se ochotně zúčastnili třeba Mardoša z Tata Bojs nebo písničkářky Jana Šteflíčková a Martina Trchová.

Anketní otázka, kterou HN všem zúčastněným položily, zněla: "Co pro vás osobně znamená Hana Hegerová a vzpomenete si, jak jste se s ní nebo její hudbou poprvé setkali?"

Miloš Forman

Hana Hegerová byla, je a vždycky bude naprostý unikát, který by si každý přál mít jen pro sebe, což se ve chvíli, kdy začne zpívat, vždycky podaří.

Libor Pešek

S paní Hegerovou jsem se setkával od svého mládí v Divadle Na zábradlí, kde jsem začínal svou dráhu se svým ansámblem Komorní harmonie. Přesto jsem vlastně nikdy neměl to štěstí se jí osobně přiblížit, takže jsem zůstal pouze jejím vzdáleným obdivovatelem.

Michal Horáček

Hana Hegerová pro mě představuje raritní osobnost: ztělesnila jeden žánr. Své pojetí šanzonu dovedla k takové dokonalosti, že jej uzavřela. Následovníkům nezbývá, než se vydat úplně jinými cestami... Často si říkám: kolik takových postav, jakou je právě Hana Hegerová, se během století vyskytne?

Jiří Dědeček

Hana Hegerová je součást mého života i mého uměleckého snažení. Semaforské písničky v jejím podání jsem užasle zaznamenával už jako dítě, civilnímu podání a inscenaci šansonu jako malého dramatu na jevišti jsem se pak snažil přiučit mnohem později... A postupně jsem přicházel na chuť patosu, kterého jsem se dřív tolik bál. Měl jsem velikou radost, když si na svou zatím poslední desku vybrala i jeden můj překlad Borise Viana. Její dlouhohrající desky byly základem diskotéky mých rodičů, vlastním je já a poslouchají je i moje děti. Je to neuvěřitelný generační oblouk, který paní Hana vzklenula obyčejnou písničkou v celém národě. Její písničky mají duši, asi jim jí dala...

Petr Hapka

Hana Hegerová pro mě znamená spolupráci, která trvá kolem čtyřiceti let. Poprvé jsme se seznámili, když mi bylo sedmnáct roků. Hrál jsem v divadle na piano a nabídl jsem jí písničku, která se mi zdálo, že by jí mohla sedět. Nenapadlo mě, že by to vzala, ale stalo se. Naposledy jsme spolu natáčeli vloni. Je to vlastně jeden z mých zpěváckých souputníků na tomto světě. 

Jan Burian

Hana Hegerová je pro mne příkladem plnění slibů. V roce 1976 jsme si slíbili, že bude zpívat nějakou mou písničku, ale na schůzku tenkrát z vážných důvodů nemohla přijít a pak už to nešlo vůbec. Naše spolupráce se naplnila až v roce 2006, kdy jsem ji požádal, zda by nenazpívala píseň o Anežce na mé album Dívčí válka. Aby dostála třicet let starému slibu, šla do studia, přestože mnoho let už nenatáčela a píseň nazpívala. Mám ji rád. Nejradši, když zpívá staré písně o Kiki, pro níž se lidi věšeli anebo tu židovskou zamilovanou Ráno o půl sedmé sen na víčka mi sedne... Byla to jedna z nejerotičtějších písní, které jsem kdy slyšel... 

Dan Bárta

Dlouhodobě symbol českého ženského šansonu. Dáma s kouzlem osobnosti, grácií. Dáma téměř s kaméliemi.

Jana Šteflíčková

Mám pocit, jako by tu teď všeobecně byla určitá tendence vyhýbat se patosu, snad z obavy, aby se nesklouzlo do směšna nebo trapna. Jsou to prostě křehké věci. A ona je geniální v tom, že právě ten patos sází přímočaře do lidí a všichni na to slyší - i ten největší cynik nemůže proti tomu říct ani popel, protože z ní jde něco velmi bytostného a vášnivého. Navíc má smysl pro humor. Když jsem začínala hrát, ocitla se jednou na mém koncertě, pak jsme si chvilku povídaly a měla jsem tehdy pocit, že ji to ne zcela uspokojilo - až časem mi došlo, proč. Že totiž ten určitej osobní "nekomfort", kdy se člověk na pódiu za nic neschovává, je hodně důležitej.

Petr Malásek

Paní Hana Hegerová je pro mne velká Dáma, fantastický člověk a umělkyně, po jejímž boku jsem prožil většinu ze svého aktivního muzikantského života. Potkali jsme se poprvé někdy na jaře roku 1989 a od roku 1990 spolu brázdíme koncertní pódia u nás i v zahraničí. A nutno říci, že je to brázdění velice radostné a inspirativní... 

Jiří Suchý

Hanu Hegerovou jsme poznali v době počátků divadla Semafor u konkurence - v divadle Rokoko. Záhy však přešla k nám a my jsme pochopili, že pro tuto mladou dámu, která tak skvěle zpívala v Rokoku song Lucky Old Sun, bude zapotřebí psát hlubší písně, než byly tehdy ty naše rozverné. A myslím, že jsme to zvládli. Řada našich písní zůstala v jejím repertoáru mnoho let a na to jsem pyšný. I za Jiřího Šlitra, který už, bohužel, v Semaforu nepůsobí.

Richard Müller

Je to bohyně slovenského, českého i evropského šansonu. Jsem moc rád, že když už teď nevystupuje, může si konečně lehnout na slunce - protože ona miluje slunce - a po těch desítkách let mít zasloužený čas sama pro sebe. Poprvé jsme se viděli před lety na nějakém festivalu, kde si mě vzala stranou a promlouvala mi do duše. Ne v tom smyslu, že by chtěla poučovat, jen byla hrozně milá a pečlivá. Kolem nás stály desítky kolegů a všichni natěšení čekali, až jim Hegerová řekne, co si o nich myslí. Já byl pochopitelně jeden z nich. To jsem samozřejmě ještě nemohl tušit, že mi Hana Hegerová o mnoho let později v Praze přijde pokřtít box CD. Dorazila o berlích a přišla mi strašně dojemná a krásná, a tak se i já samozřejmě připojuji ke všem ostatním gratulantům s přáním, ať si to slunce užívá ještě dlouho.

Emil Viklický

"Študent s rudýma ušima / jemuž se oči dychtivostí lesknou / večer co večer dojímá / drobounkou dívku poesií tesknou." Tahle skvělá Hapkova píseň, "semaforská" éra a nádherný film "Kdyby tisíc klarinetů" se mi vybaví při vyslovení jména Hana Hegerová. Přípíjím číší červeného vína: vše nejlepší k narozeninám, paní Hegerová.

Martina Trchová

Hana Hegerová je pro mě důkazem, že žena může být nádherná v jakémkoliv věku a že může donekonečna zrát. Cítím v tom ohromné poselství. Způsob, jakým zpívá, je pro mě stále nepolapitelný a přitom přirozený a fascinující. Přála bych si růst v očích posluchačů jako ona. Poprvé jsem ji slyšela ve své nejhorší pubertě kolem patnácti a moc jsem nepřemýšlela, kdo za tím vším je. Naprosto mi splynula s příběhy, které zpívala. Zpětně si říkám, že je to možná právě to největší kouzlo. Pro mě osobně je zpěvák hlavně tím, kdo dává písničkám život.

Mardoša

Je to zajímavý paradox. Hanu Hegerovou sice moc neposlouchám, ale zároveň jsem její fanoušek. Je, minimálně na naší scéně, úplný samorost a originál, a to je vlastně nejvíc! Sympaticky na mě působí i v rozhovorech. Jsem její fanoušek s tím, to už je jen takový detail, že neznám desky, ty už si někdy donaposlouchám později. To není to hlavní. A vlastně něco ano: Moje žena Bárka má ráda její píseň Já se vrátím a docela často ji doma pouští! Takže tu už naposlouchanou mám. A líbí se mi.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků