Na venkovských pohřbech bývalo zvykem, že když šla kapela za rakví, hrála smutně. Když se vracela ze hřbitova, hrávala naopak veselé písničky. To aby si všichni uvědomili, že život jde dál. Ne že by se na pátečním vzpomínkovém koncertě Pocta Václavu Havlovi hrálo jen vesele, ale ve všech sálech pražské Lucerny převládala pohodová nálada. 

Byl to od Ivana Havla a jeho ženy skvělý nápad. Uctít prvního českého prezidenta právě v prostředí Lucerny hudbou, kterou ač sám nejhorší zpěvák v širokém dalekém okolí, tolik miloval. Přesně to Havlovi přátelé a obdivovatelé na závěr po strašném nákladu vážných řečí a obřadů potřebovali. Václav Havel by to určitě uvítal. Vždyť to byl právě velký sál Lucerny, o němž snily všechny kapely sedmdesátých a osmdesátých let.

Jednou si tak zahrát v Lucerně a pak už se můžeme třeba rozpadnout. Řadě z nich se to povedlo až po tom, co se Václav Havel stal prezidentem.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se