Proti nelegálnímu sdílení hudby a přepalování desek vystupoval zpěvák Dan Bárta od chvíle, co fenomén internetového pirátství nastartoval program Napster. Bártovi se ale v tomto prostředí daří přežívat i komerčně, ačkoliv s kapelou Illustratosphere a jazzovým triem Roberta Balzara provozuje hudbu, kterou by mohlo pirátství položit na lopatky.

“Každý nový protipirátský zákon nebo zákaz vede zase jen k dalšímu obcházení, neboť čím tlustší zákoník, tím hůře,” řekl Bárta v rozhovoru s HN.

HN: Před dvanácti lety jste se podílel na osvětové akci federace nahrávacího průmyslu jménem Kopírování zabíjí hudbu. Co se za tu dobu změnilo?

Na památné první album Illustratosphere tehdy Sony napasovalo software, který měl zamezovat natahování dat do počítače, nicméně to se ukázalo jako slepá ulička, poněvadž deska prakticky nehrála v počítačových mechanikách a spíš připomínala jakousi labutí píseň nosiče CD. Pod pirátskou vlajkou se nicméně šířil dojem, že hudba patří všem a že jde tudíž o protest vůči vysokým cenám desek, které krmí jedině vydavatelské společnosti. Většina muzikantů měla z celkového podílu jen okolo 20% zisku a zbytek šel vydavatelství.

HN: To je ale opravdu málo.

Tehdy ale studia ještě nebyla softwarová. Zařídit si nahrávací místnost s dobrým mixpultem a bednami vyšlo na desítky milionů korun a člověk si takové studio pronajímal za deset, dvanáct tisíc na den, přičemž editační možnosti tehdejších softwarů byly chabé: neexistovaly žádné Protools, Logic ani Cubase, a tudíž náklady na výrobu jedné desky - dokonce i bigbítové - se snadno vyšplhaly až na sedm set nebo osm set tisíc.

Takovými penězi žádný bežný muzikant nedisponoval, zainvestovat je proto musela vydavatelská společnost a když se nosič neprodal kvůli sdílení a tehdy hlavně přepalování, byl to průšvih. Z dnešního pohledu se zdá, že si vydavatelské společnosti bránily byznys, byť celý tenhle pirátský kšeft začal z trochu jánošíkovského pocitu, že chci-li si opatřit CD svých oblíbených interpretů nebo se nedejbože zorientovat v žánru, musel bych do toho vrazit desetitísce korun. A navíc, nosič se od vydavatele za zhruba polovinu své konečné ceny na krámě postupuje dále; distributor a prodejce, dokonce i prodavači také chtějí být z něčeho živi.