reklama
reklama
31. 10. 2012 | poslední aktualizace: 20. 4. 2013  13:56
RECENZE: Začal cyklus Hvězdy barokní opery

Začal nový cyklus Hvězdy barokní opery. Collegium 1704 zaníceně sloužilo hudbě

Cyklus staré hudby v Rudolfinu představil své první hvězdy barokní opery. Za doprovodu renomovaného Collegia 1704 s velkým ohlasem vystoupily altistka Sara MingardO, sopranistka Raffaella Milanesi a hobojistka Xenia Löffler.
Collegium 1704 s Rafaellou Milanesi vystoupilo vloni v Bruggách.
Collegium 1704 s Rafaellou Milanesi vystoupilo vloni v Bruggách.
foto: MAfestival Brugge - Wim Valcke

Hvězdami barokní opery byly v úterý - při prvním koncertu nového stejnojmenného pražského cyklu - italské pěvkyně Raffaella Milanesi a Sara Mingardo, ale vedle nich možná ještě spíše skladatelé Händel, Vivaldi a Pergolesi.

Koncertní projekt skvělého českého barokního orchestru Collegium 1704 má do Rudolfina nepřehlédnutelným způsobem přivést starou hudbu a vše nasvědčuje tomu, že se tak postupně opravdu stane. Cyklus, pořádaný společně s Českou filharmonií, se kolem žánru opery točí rafinovaně. V prvním programu nezazněla jediná operní árie, v příštím jich také mnoho nebude a vánoční koncert tvoří 18. prosince Bachova Velká mše h moll.

Nehledě na žánr

A přece se pořadatelé názvu nezpronevěřují. Sopranistka Raffaella Milanesi a altistka Sara Mingardo, každá v jedné vokální skladbě - jedna v duchovní, jedna ve světské - a pak i společně v Pergolesiho komorní Stabat mater ukázaly, že v barokní hudbě souvisí s operou skoro vše: pěvecké umění, stejně jako autorské i interpretační úsilí o vyjádření stavů duše. Nehledě na žánr.

I duchovní hloubka má v italské barokní tvorbě pochopitelně jinou, trochu operní, jakoby povrchnější podobu než u Bacha nebo později u romantiků.

reklama

Silný hráč na kulturní scéně

Sopranistka svým čistým hlasem v Händelově kantátě promlouvala posluchači přímo k srdci a altistka ve Vivaldiho žalmu uplatnila svůj zajímavý témbr pro skutečnou jímavost. Obě umělkyně se po Evropě vyskytují s velkým ohlasem nejen v podobně specializovaných programech historické hudby - jejich operní angažmá zasahují i do novějších staletí. Nenápadně zazářila také hráčka na barokní hoboj Xenia Löffler.

KONCERT

Hvězdy barokní opery - Hlas duše

Rudolfinum, 30. října 2012

Sara Mingardo - alt
Raffaella Milanesi - soprán
Xenia Löffler - hoboj
Collegium 1704
Václav Luks - dirigent

 

A. Vivaldi — Cessate, omai cessate RV 684 | kantata
A. Vivaldi — Koncert pro hoboj C dur RV 450
G. B. Pergolesi — Stabat Mater

Koncert byl setkáním s neokázalým, zaníceným a znalecky dokonalým uměním, které je stoprocentně ve službě hudbě, stejně jako jí bezvýhradně a až dojemně slouží i umělecký vedoucí Collegia 1704 Václav Luks.

Jako dramaturg a pořadatel začíná už zásadně spoluurčovat kulturní dění v metropoli a jeho výjezdy do Drážďan a na další zahraniční pódia jsou potvrzením jeho etablované pozice na hudební scéně, jejíž standardy museli Češi po roce 1990 kvůli letům předchozí izolace dlouho dohánět.

Jako dirigent Luks nabízí a zprostředkovává pečlivě propracovanou a svobodně prožitou hudbu - a nedbá při tom na vnější efekt a na vlastní obraz. Se svým barokním orchestrem a sborem se zařadil mezi evropsky respektované specialisty a na pódiích doprovází a bude doprovázet vynikající sólisty. Je silným hráčem na české kulturní scéně.

„V Rudolfinu se před lety odehrál můj iniciační zážitek se souborem Musica antiqua Köln a v Rudolfinu ostatně kdysi míval svůj dobově nesmírně oblíbený cyklus staré hudby soubor Ars rediviva a Milan Munclinger. Starou hudbu sem proto toužím vrátit,“ prohlásil Luks na adresu projektu Hvězdy barokní opery.

Zapadá to do koncepce vedení filharmonie, které nechce novorenesanční dům prezentovat jako pouhou baštu symfonické hudby, ale naopak jako nejdůležitější sál v zemi, a proto jako síň se širokou nabídkou.

Dramaturgie podle osobností

Luksův pro tuto sezónu sedmidílný cyklus směřuje v plánech pro další roky k širšímu spektru koncertů z hudby 17. až 19. století, samozřejmě v historicky poučené interpretaci. „Chceme pořádat něco jiného, než jsou pražské recitály operních hvězd – na rozdíl od takových koncertů u nás nosným elementem nebudou slavná jména, ale spíše dramaturgie ušitá na míru konkrétní osobnosti,“ prohlásil Luks.

Je jasné, že součástí koncertů staré hudby jsou i nové objevy z archivů, ale nikdy v těchto případech nejde o mediálně nafouknuté události, spíš o nenápadnou prezentaci detailů, které mohou překvapit a potěšit jak přesně orientovaného, tak méně zasvěceného posluchače.

A Luks přiznává, že bude setrvale uměleckým hostům a přátelům nabízet, zda by rovněž nezařadili do svého stálého repertoáru něco z české hudby, samozřejmě takového, co obstojí. Například sopranistka Véronique Gens, která v novém cyklu vystoupí v květnu, tak přiveze i hudbu Josefa Myslivečka.

Mysliveček, který komponoval podle Lukse na úrovni nejlepších skladatelů své doby, bude ostatně na jaře pod jeho taktovkou zastoupen také v hracím plánu Národního divadla, a to novodobou premiérou opery l’Olimpiade, a pak i ve festivalové nabídce oratoriem La Passione.

Václav Luks vedle toho nevylučuje do budoucna ještě další objevy v odkazu českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky, jemuž se hodně věnuje. A upozorňuje, že v roce 2014 bude mít výročí německý operní reformátor Christoph Willibald Gluck, který je díky svým předkům pocházejícím z Čech „tak trochu i náš“.

Autoři: Petr Veber
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
Nejčtenější
reklama
reklama
reklama
reklama