Necelé dva týdny stačily novince Rockstar amerického rapera Post Malona, aby se vyšplhala do čela nejposlouchanějších písní mezi uživateli streamovací služby Spotify. Od 15. září zaznamenala přes 52 milionů přehrání.

Teprve dvaadvacetiletému muzikantovi, který zatím nahrál pouze jedno album, mohla všechna stisknutí tlačítka "play" u jeho čerstvé písně vydělat kolem půl milionu dolarů.

Což není vůbec špatný výsledek. Rockstar je pouze ochutnávkou z nového alba. Když každá skladba bude stejně úspěšná jako novinka z letošního září, začínající raper si přijde na slušné peníze.

Ke službám na streamování hudby, jimž vévodí Spotify a Apple Music, přitom hudební průmysl hledí jako k pomyslnému záchrannému kruhu. Díky tržbám z těchto platforem totiž odvětví opět roste. Nejvíce díky Spotify, jež si předplácí 60 milionů uživatelů po celém světě, a službě Apple Music, za kterou platí 27 milionů lidí. Další služby jako například Deezer nebo Tidal si předplácí pod deset milionů posluchačů.

Rostoucí význam streamování dosvědčuje, že v USA nahrávací společnosti za první letošní pololetí díky němu utržily 2,5 miliardy dolarů, meziročně téměř dvojnásobně. Na celém světě se přitom loni za streamování utržilo 4,7 miliardy dolarů. "Uživatelé preferují snadnou dostupnost a přívětivost těchto služeb, protože jim nabízejí širokou hudební nabídku," vysvětluje Leoš Bednář z českého zastoupení Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).

Apple music vs. Spotify

Před několika lety přitom muzika příliš nevydělávala. Hudební průmysl se kvůli nelegálnímu stahování potýkal s výrazným propadem tržeb. Ty v roce 2000 činily 23,3 miliardy dolarů, o 14 let později jenom 14,3 miliardy, tedy o 39 procent méně.

Loni si však trh hudebních nahrávek na tržbách meziročně polepšil o šest procent na 15,7 miliardy USD. Celosvětově přitom rostly jen streamování a příjem z prodeje práv k veřejnému provozování hudby. V Česku vzrostly příjmy z on-line poslechu o 14 procent na 123 milionů korun.

Ačkoliv streamování přináší do odvětví nové peníze, společně s nimi "připlouvá" i jiný obchodní model, který nemusí být všem po chuti.

Podíly pro držitele práv k nahrávkám se přerozdělují podle počtu celkových přehrání. Průměrně jde za každé jednotlivé puštění o sumy v řádech tisícin dolaru.

Například Spotify dříve uvádělo, že vyplácí mezi 0,006 a 0,0084 dolaru za jedno přehrání.

Tento způsob přepočtu ale nemusí být vždy výhodný. Pokud například hudebník pracně vydá album s deseti skladbami, které dohromady zaznamenají milion přehrání, obdrží přibližně stejnou sumu jako jiný interpret, který nahraje pouze jednu píseň, pokud si ji fanoušci
rovněž pustí milionkrát.

Do příjmů ze streamování se navíc započítávají i tržby z neplacených služeb, které vydělávají na reklamách. Mezi ně patří například YouTube. Za poslech hudby na těchto platformách však putuje hudebníkům méně peněz než v případě placených služeb. Jenže hudba se na nich poslouchá víc.

"Jde o lidmi velmi často využívané servisy, ale příjmy z nich jsou oproti tomu až desetkrát menší ve srovnání s placenými službami," upozorňuje Tomáš Filip, ředitel české pobočky hudebního vydavatelství Universal Music.

Zatímco od Spotify podle propočtů hudební federace IFPI plynulo v roce 2015 z jednoho uživatele hudebníkům dvacet dolarů, v případě serveru YouTube to byl pouhý dolar. Ačkoliv videoserver opakovaně uvádí, že průmyslu odvádí dost, loni to měla být více než jedna miliarda dolarů, za udržitelnější model považují představitelé hudebního odvětví placené služby.

Spotify až 80 procent tržeb, jež loni dosáhly skoro tří miliard eur, vydává na podíly pro vlastníky nahrávek. Hudební průmysl ale roste díky firmě, jež má sama finanční potíže. Navzdory zvyšujícím se tržbám loni skončila ve ztrátě 539 milionů eur.

Návrat příjmů hudebního průmyslu na úroveň roku 2000 tak rovněž ovlivní, zda samy společnosti provozující streamovací služby naleznou cestu, jak vydělávat.