V Anglii narozenému Italovi, siru Antoniu Pappanovi, který bude 28. května na Pražském jaru dirigovat Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, udělila královna Alžběta II. šlechtický titul při novoročním ceremoniálu v roce 2012. Pappano ale také z rukou italského prezidenta Giorgia Napolitana převzal nejvyšší italské vyznamenání Cavaliere di Gran Croce a britská společnost Incorporated Society of Musicians tvořená muzikanty, kterým patří hudební Parnas, Pappana loni vybrala mezi své laureáty.

Sir Antonio Pappano je od roku 2002 hudebním ředitelem a šéfem orchestru londýnské opery Royal Opera House, kde má kontrakt do roku 2017. Jeho tvář může být leckomu povědomá, Pappano je totiž svérázným zastáncem klasické hudby v pořadech BBC a italské televize. Vidět byl také v kinech jako komentátor Verdiho Nabucca v přenosu z Covent Garden.

Pappano je hudebník podmanivý, jak slyšíme v jeho plnokrevně muzikantských nahrávkách, z nichž řada patří k základnímu fondu milovníků oper a spadá do kategorie záznamů s mnohými oceněními. Pappano angažuje a diriguje nejlepší zpěváky světa, kterým důvěrně rozumí.

Ke zpěvu byl vázán od dětství. Chlapec z chudinské čtvrti Londýna, prvorozený syn emigrantských rodičů z Itálie byl svým otcem – jenž měl sám pěvecké ambice a zpěv vystudoval v Miláně – už od deseti let zapojen do programu vokální výuky. Doprovázel otcovy žáky na klavír.

Pappano neabsolvoval konzervatoř ani akademii, v Americe ve městě Bridgeport v Connecticutu, kam se v roce 1973 s rodiči přestěhoval, měl ale soukromé učitele, Italy, znalce oboru: k Normě Verrilliové chodil na klavír, skladatel Arnold Franchetti mu dával hodiny kompozice a dirigent Gustav Meier, pověstný svým pedagogickým umem, ho učil dirigovat.

KONCERT

Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia

Sir Antonio Pappano – dirigent

Jan Vogler – violoncello

28. května, 20 hodin

Smetanova síň Obecního domu, Pražské jaro

Řečený Tony nechtěl být dirigentem. Měl rád piano, korepetoval, hrával i v barech. Profesní kariéru začal v jedenadvaceti letech jako korepetitor v New York City Opera, pak v Chicagu, ve Frankfurtu, posléze jej objevil Daniel Barenboim pro Bayreuth. O přerodu v dirigenta rozhodl záskok v Bohémě, v opeře v Oslu roku 1987. „Tam jsem objevil své předurčení, své italské DNA, pochopil jsem, jak velmi mne v hudbě přitahují také divadelní emoce a drama,“ řekl.

Italské geny zapracovaly také v dalším rozhodnutí: v roce 2004 Pappano poprvé dirigoval Orchestra dell’ Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Od prvého taktu mezi ním a orchestrem vzniklo souznění. Dnes Pappano šéfuje Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia už desátým rokem. Vede ho k nejvyšším metám, koncertům i nahrávkám, stejně tak ale dbá, aby objednávali a uváděli soudobé skladby.

Rozkročen mezi Londýnem a Římem Pappano ví, že hudba je poslání – „posedlost, láska, vášeň, život“ – a také „naše dítě“, jak dodává i za svou ženu Pamelu Bullockovou, klavíristku a učitelku zpěvu.