Už je to téměř devadesát let, co mělo v Paříži světovou premiéru Boléro francouzského skladatele Maurice Ravela. Tuto neděli na něj vypršela autorská práva, připomíná agentura AFP.
„Zvykli jsme si uvádět, že Boléro někde na světě začíná hrát každých deset minut. Protože trvá sedmnáct minut, znamená to, že vlastně hraje nepřetržitě,“ tvrdí Laurent Petitgirard z francouzské Společnosti hudebních autorů, skladatelů a vydavatelů.
„Je velice pravděpodobné, že od neděle budeme Boléro slýchat ještě častěji, a to i ve filmech nebo reklamách,“ dodal.
Ravel složil Boléro roku 1928, premiéru mělo 22. listopadu téhož roku v pařížském operním domě Opéra Garnier. Orchestrální skladba, která po celou dobu graduje a přibírá jednotlivé nástroje, vznikla původně jako baletní hudba na objednávku tanečnice Idy Rubinsteinové, která se s Ravelem přátelila a také jej sponzorovala.
Skladbu okamžitě přivítali kritici a brzy se začala hrát po celém světě – přestože ne všem se její jednolitá melodie a hypnotický, neměnný rytmus líbily.
„Je to jednoduchá a přímá skladba bez jakékoliv virtuózní ambice,“ řekl o Boléru sám Ravel, než roku 1937 zemřel.
Laurent Petitgirard dnes kompozici označuje za „experimentální, precizní skladbu“, která podle něj dokazuje autorovu genialitu.
To si ale vždy nemysleli všichni. Například Ravelův současník, francouzský skladatel Florent Schmitt, odsoudil Boléro jako „jedinou chybu“ v celé Ravelově kariéře.
Téměř devadesát let poté už Boléro dávno uvedly nejprestižnější světové orchestry pod taktovkou těch nejvýznamnějších dirigentů, od Artura Toscaniniho přes Seidžiho Ozawu až po Claudia Abbada nebo Pierra Bouleze.
Boléro rovněž inspirovalo několik tanečních choreografií, tu asi nejznámější roku 1961 vytvořil Maurice Béjart.
Skladbu též využilo několik reklam. Roku 1984 díky volnému tanci na Boléro vyhráli zlatou medaili na Zimních olympijských hrách v Sarajevu britští krasobruslaři Jayne Torvillová a Christopher Dean.
Boléro rovněž znělo v milostné scéně z amerického filmu režiséra Blakea Edwardse nazvaného 10 z roku 1979.
Podle odhadů Boléro od roku 1960 na tantiémách vygenerovalo okolo 50 milionů eur. Ravelovo celé dílo dle stejných ukazatelů utržilo okolo 400 milionů, uvádí AFP.
Skladatel Maurice Ravel zemřel bezdětný a bez manželky roku 1937. Jeho jediným dědicem se stal bratr Edouard, jenž zesnul roku 1960. Právě tehdy začal složitý právní spor mezi Edouardovou ošetřovatelkou, jejím manželem, prasynovci, a dokonce i tehdejším ředitelem právního odboru francouzské Společnosti hudebních autorů, skladatelů a vydavatelů.
Tuto neděli se tantiémy na Boléro přestávají vyplácet. Od nynějška skladba patří celému světu.
