Lord Mord: Vraždící monstra ve službách idejí

Spisovatel Miloš Urban na přelomu tisíciletí omámil početnou skupinu čtenářů knihou Sedmikostelí, která svým podtitulem "gotický román z Prahy", výtvarným provedením a tajemnou atmosférou připomněla některá díla Julia Zeyera či Jakuba Arbese. Autor - v Čechách po dlouhé době - navázal na tradici psaní s prvky hororu, tajemna a mysticismu, jež má kořeny v anglickém romantismu, ale třeba také v díle E. A. Poea. "Strašidelnými příběhy" byly i Urbanovy další knihy - Stín katedrály či Santiniho jazyk.

Rozkoše ghetta

Urbanův nový román Lord Mord zavádí čtenáře do pražského židovského ghetta na konci devatenáctého století. Křivolaké uličky, přeplněné domky s dvorečky plnými drůbeže, veteše a krys jsou ale především místem, kde muži z ostatních čtvrtí královského města Prahy nacházejí rozkoš a potěšení v nevěstincích s židovskými dívkami. Tak jako hlavní hrdina hrabě Arco.

Jeho postava téměř úplně odpovídá zavedené představě šlechtice fin de siecle, jehož stavovská privilegia i postavení ztrácejí v měnící se době na významu. Staleté rody přicházejí o majetek, který od nich skupují zbohatlíci, degenerují a vymírají. Stále svobodný "mladý" pán užívá života, co mu zdraví dá, a z rodičovské apanáže si vydržuje byt na Starém Městě i několik přítelkyň z "Židů", které pravidelně vyměňuje za mladší.

Volný čas tráví šermem v sokolském spolku nebo se svým přítelem, židovským obchodníkem Solim, v restauracích a na výpravách do bordelů. Příznaky souchotin úspěšně zmírňuje zázračnou dobovou drogou. Téměř idylický, poklidný život hraběte v ospalé díře Praze naruší skoro současně tři události. Máchnutí bouracího stroje v Židovském Městě, bestiální vražda prostitutky a příjezd rakouského bratrance Maniho. Všechny tři jsou spouštěcími mechanismy dějů, které hraběte v závěru málem stojí život.

Zdánlivě nesouvisející motivy - asanace Židovského města, brutální vraždy, vyžilý šlechtic, tajemné židovské strašidlo i politické události - splétá Urban do příběhu pomalu. Autor si v klidu vychutnává dobové obrazy skoro jako z příběhů policejního rady Vacátka, finále ale začne prudce nabírat na obrátkách a tajemné se propojí s reálným ve fascinující symbióze.

V knize Lord Mord si podobně jako v předchozích románech Urban zvolil za hlavní téma architekturu. Tu představuje jako symbol moci (kdo má moc, ten dá něco postavit, pozor, může ale i nechat zbourat), i způsob, jak prostřednictvím vztahu k ní lze vyjádřit postoje, ideje a morální zásady. Kolem staveb nechá vršit podivné události, začínají se u nich objevovat tajemné zjevy, dochází k nechutným vraždám. Jejich původcem ovšem není sadistický úchyl, ale lidé, jejichž motivy překračují čistě pudovou úroveň a souvisejí s vyššími cíli, jichž chtějí dosáhnout. Jedinec či malá skupina se střetává s většinovou společností, jejíž samozřejmost je vždy alespoň trochu narušena. Tak jako v Sedmikostelí, kde se vraždící skupina mstí autorům panelových sídlišť, či v Santiniho jazyce, kde tajemný fantom poukazuje vraždami se skrytou symbolikou (v prostředí staveb barokního architekta Santiniho) na zbytečné plýtvání slovy v současném světě, slovy, za nimiž zeje citová prázdnota.

Morálka lidí a staveb

Lord Mord nepůsobí jako dílo, k němuž by bylo třeba nastudovat mnoho odborné literatury (jako u předchozích Urbanových románů). Děj se jeví jednodušší, neobsahuje tak velké množství podivných náhod, odkazů na architektonické detaily, symboly ukryté v plánech staveb a jejich výzdobě, propojení dobového myšlení s kulturou a filozofie s mysticismem i běžným životem - tak, jak by Urbanovi fanoušci očekávali.

Román je vyzývavý po jiné stránce. Nastiňuje otázku politické manipulace a propagandy, jejichž mechanismus nerozlišuje staletí. Stále dokola jsou obyvatelé přesvědčováni o správnosti politických rozhodnutí a mají-li pochybnosti, je vždy poblíž nějaký Kleinfleisch, strašidlo bez tváře, aby nahnalo strach.

Strach nás svazuje a vrhá do nesvobody. Neděláme pak to, co bychom chtěli, ale to, co nám strach dovolí. Paralelou z období asanace (likvidaci židovského města, prodej parcel a výstavbu honosných činžáků prosazují vicestarosta Meister, magistrátní úředník Burger a radní Richter) a jednáním vymírajícího druhu, šlechtice Arca, se čtenáři otevírá prostor k úvahám o osobní statečnosti, boji jednotlivce proti mocenské zvůli či nutnosti chránit a uchovávat architektonické dědictví.

Jelikož: "..morálka lidí a morálka staveb, to jsou dvě spojité nádoby. Město, které dovolí, aby banka, činžák či kancelářský blok zastínily kostel, nezasluhuje nic jiného než živořit pod kuratelou spekulantů, domovnic a kancelářských krys." (Sedmikostelí). Nakonec je ovšem třeba připomenout: součástí psaní Miloše Urbana je vždy také nadsázka a ironie. Díky za ně, neboť co by byla dnes Praha bez Pařížské?

Miloš Urban: Lord Mord. Argo. Praha 2008. 361 strana. Cena: 298 Kč

 

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků