Diplomat s kloboukem Viktor Fischl viděl cestu i v povídkách, diktovaných poslepu

Ani nemoc, ani stáří, dokonce ani slepota nezastavily tok vyprávění spisovatele Viktora Fischla.

Své poslední povídky čtyřiadevadesátiletý muž už jen diktoval. Zastavit ho mohla jedině smrt - ta přišla v roce 2006.

Příběhy, které ještě stihl povědět, vyšly nyní pod názvem Povídky odjinud. Nakladatelství Garamond k nim do jednoho souboru, koncipovaného jako devátý svazek autorových spisů, přičlenilo již dříve vydané Povídky ze starého cylindru.

Jde o spojení navýsost šťastné.

Cylindr je to jediné, co bývalému diplomatovi Avigdoru Daganovi (jak si Fischl, rodák z Hradce Králové, pohebrejštil ve službách nové vlasti své jméno) zbylo - kromě vzpomínek samozřejmě. S cylindrem si diplomat na penzi vypráví a on mu, někdy trochu na přeskáčku a snad až příliš nedočkavě, připomíná, co spolu prožili.

Na diplomatických misích v Japonsku, Barmě, Jugoslávii či na Islandu toho nebylo málo. Diplomat a jeho klobouk se uměli dívat, něco jen letmo zmíní, do jiného se ponoří.

Snad by se slušelo nepodléhat tolik toku vzpomínek a slepá ramena tohoto veletoku více prosívat, ale to už by byla jiná tvůrčí dvojice. Výsledkem každopádně nejsou barvotiskové historky ze zákulisí diplomacie, ale příběhy plné taktu, pochopení - a jakési něžné židovské tragiky.

Daganovy kontakty evidentně přesahovaly protokolární zvyklosti. Velvyslanec se na více místech zmiňuje, že se přátelil se zástupci arabských zemí, s nimiž Izrael neměl navázány oficiální styky. I skandály, zejména ty milostné, dokáže podat s noblesou. Také jako spisovatel zůstává Fischl diplomatem v tom nejlepším slova smyslu.

V Povídkách odjinud autora jeho klobouk nedoprovází, tady už nejde o prožité, ale smyšlené, byť prožitým či pročteným (kdo by si troufl dělat v tom rozdíl?) inspirované. V pouhých čtyřech textech v tomto celku sdružených nelze vystopovat hlubší literární koncepci, povídky ale obstojí i samy o sobě.

Třeba ta o návštěvě Angkor Vatu. Nač asi slepý autor myslel, když povídku Slepý král diktoval? Na nepochopitelný exodus se za svým vládcem vydali všichni Angkorští. Slepý král se často zastavoval.

"Cílem řešení tu nebyla rychlost, nýbrž věčnost. Mohutný zástup se pohyboval někdy sice poněkud záhadně, přece však ne zcela bez zásad a kupodivu ani ne s mnoha zákruty a blouděním." Přesně na takovou cestu bere Viktor Fisch své čtenáře. Spolehnout se na slepého krále stojí za to.

FOTO - ČTK