Básník Petr Král se v jednom eseji vyznává z fascinace knihou jako zkondenzovanou krůpějí světa, labyrintem, jenž obsáhne vše. V takové knize můžeme bloudit poznámkami pod čarou, rejstříky, předmluvami a doslovy, vysvětlivkami, podtituly, apendixy.

Takovou "knihu z písku" teď Král nachystal pro čtenáře v podobě pětisetstránkového svazku svých Sebraných básní I. Svazky budou dohromady čtyři, ten první obsahuje pouhé čtyři rané sbírky, avšak pečlivě ošetřené a vybavené autorskými doslovy. Sebrané básně zachytí autorovo dílo chronologicky podle data vzniku, nikoli prvního vydání.

Máme tedy poprvé šanci číst Královu tvorbu tak, jak se rodila v čase, nikoli v křivolaké lince dodatečných, pohříchu velmi opožděných vydání.

Hned od úvodní masivní básně z prvotiny Tyršovské přeháňky (1961-63, 1967) jsme překvapeni vyzrálým, svébytným hlasem autora. Tohle že psal dvacetiletý mladíček?

Ale takový už Petr Král je. Od počátku suverén, nadto patřící ke skupině podobně originálních souputníků (Dvorský, Havlíček, Effenberger), jejichž vyjádření se na hony vymykalo všem květňáckým, civilistním či lyricko-antropocentrickým proudům, jimiž se tehdejší oficiální poezie zvolna emancipovala od své trapné stalinské epizody.