Ve věku čtyřiadevadesáti let zemřela anglická spisovatelka a baronka P. D. Jamesová. Ta do schémat britské detektivky vnesla moderní protagonisty i zápletky, a navázala tak nejen na klasiky žánru Arthura Conana Doylea či Agathu Christieovou, ale také na autorku Dorothy L. Sayersovou.

O úmrtí Jamesové informovala agentura AP s odvoláním na vydavatelství Faber and Faber, u nějž autorka strávila přes půl století. Více než dvacet titulů jí vyšlo také v češtině, ty první již v osmdesátých letech. V poslední době české překlady jejích knih vydávalo tuzemské nakladatelství Motto.

Nejčastěji v románech Jamesové účinkoval Adam Dalgliesh, zprvu jen detektiv, v pozdějších knihách vrchní inspektor a nakonec superintendant. V průběhu let se Dalgliesh objevoval na stránkách knih, které literární kritici postupně označovali za stále méně stereotypní, než v britské detektivce bývalo zvykem. Stejně tak Jamesovou chválili za to, jak výrazné uměla stvořit postavy a nakolik moderní situace – od drog až po zneužívání dětí – ve svých detektivkách používala. I proto její knihy po celém světě vycházely v milionových nákladech a vznikaly podle nich úspěšné televizní adaptace. V těch detektiva Dalglieshe hrával Roy Marsden.

Naopak mladší generace autorů Jamesovou obviňovala z toho, že popisuje pouze postavy z vyšší třídy. Její vrahové bývali převážně inteligentní, dobře vzdělaní a své činy si většinou dopředu dlouze promýšleli. Kritika směřovala i na samotnou postavu detektiva Scotland Yardu Dalglieshe, typického gentlemana, který zbožňuje poezii, poslouchá jazz a řídí jaguára. „Dala jsem mu takové vlastnosti, které na lidech sama obdivuji,“ bránila se autorka. „Od začátku jsem doufala, že by jeho postava mohla vydržet i do dalších knih, a potřebovala jsem, abych ho sama měla ráda.“

V rozhovoru s HN z roku 2003 pak dodala, že klasická detektivka je většinou mnohem úspěšnější, když je pachatelem vzdělaný, privilegovaný muž nebo žena, kteří pro svůj násilný čin nemají žádné obvyklé omluvy. „Přesto se neomezuji na střední vrstvy a jejich morálku. Například v knize Pachuť smrti se sociální prostředí rozprostírá od flákače, který je synem prostitutky, až k dceři hraběte,“ dodala Jamesová.

Ta přitom sama koketovala s možností, že by ve svých románech nechala vraždy řešit ženou. V románu nazvaném Povolání pro ženu nevhodné z roku 1972 tak na scénu uvedla vyšetřovatelku Cordelii Grayovou, která se pak objevila ještě o deset let později v knize Přicházím tě zabít. „Pak už jsem si uvědomila, že ta postava nemá budoucnost,“ komentovala to autorka. Britské noviny v této souvislosti uváděly, že Jamesová se patrně snažila obstát v konkurenci dobových autorek a zakladatelek novodobé ženské detektivky Lizy Codyové či Sary Paretskyové.

Phyllis Dorothy Jamesová se v anglickém Oxfordu narodila v srpnu 1920. Její otec pracoval jako výběrčí daní, rodina ale neměla dost peněz na to, aby dceru poslala na vysokou školu. Psát tak Jamesová začala až ve svých čtyřiceti letech. Do té doby pracovala v nemocnicích a na úřadech, zaměstnaná byla také v kriminálním oddělení ministerstva vnitra či o mnoho let později v BBC.

K psaní tak Jamesová dlouho usedala každé ráno předtím, než odcházela do práce. O výdělky se navíc dělila s manželem, jenž se z druhé světové války vrátil s psychickou poruchou a do své smrti v roce 1964 nenašel zaměstnání. „Od dětství jsem věděla, že chci psát knihy, ale začala jsem velmi pozdě. Nikdy nepřestanu litovat všech těch ztracených let," napsala Jamesová roku 1999 ve své autobiografii nazvané Život nejsou jen vraždy. V ní mimo jiné uvedla, že detektivky zprvu považovala za pokleslý žánr a chtěla se na něm jen naučit psát. Později prý pochopila, že i detektivní romány mohou obstát jako vysoká literatura.

Svůj první román nazvaný Zahalte jí tvář vydala roku 1962. Přestože už ten byl úspěšný, Jamesová kvůli němu neopustila zaměstnání. Na ministerstvu vnitra tak pracovala až do roku 1979, kdy odešla do důchodu. Rok nato vydala svoji osmou knihu nazvanou Já si tě najdu, která jí konečně vynesla celosvětovou popularitu. Jen za licenční práva a práva na zfilmování Jamesová utržila dohromady přes 500 tisíc liber. „Ještě v pondělí bylo vše při starém a v pátek ze mě byla milionářka,“ glosovala to později.

Kromě detektivek si Jamesová vyzkoušela také další žánry, roku 1992 napsala například dystopickou sci-fi Potomci lidí. Ta se před osmi roky dočkala i filmové adaptace v režii Alfonsa Cuaróna, z poslední doby známého jako režiséra snímku Gravitace.

Naposledy loni Jamesová vydala knihu Smrt přichází do Pemberley, detektivní příběh odehrávající se v kulisách klasického románu Pýcha a předsudek od Jane Austenové. Přesto Jamesová ještě loni v rozhovoru řekla BBC, že má rozepsanou další knihu.

Roku 1987 Jamesová získala cenu Sdružení autorů detektivních příběhů, roku 2005 převzala medaili od anglického Národního uměleckého klubu. Královna Alžběta II. spisovatelku roku 1991 povýšila do šlechtického stavu. Jamesová se také stala doživotní členkou horní komory britského parlamentu.