Říjnový večer je chladný, ale vítr se utišil. Zdálky sem doléhá hukot motocyklu. Chlapec natáhne krk tím směrem, aby se lépe zorientoval a zjistil, odkud zvuky přicházejí. Přestane pohybovat hlavou a v duchu odhaduje, jak je motorka asi daleko, jestli se blíží, nebo vzdaluje, jestli jede po rovině, po hrbolech nebo přes blata, anebo stoupá po kamenité stráni, která se svažuje směrem k městu.

Muž, který stojí nad klečícím chlapcem, vydá přidušený sten. Zády přitisknutý na skalní stěnu vypadá jako srostlý se svým stínem, napevno přirostlý ke kameni. Znovu zasténá, tentokrát hlasitěji a nerudně, zakmitá kyčlemi a ztopořený úd vklouzne chlapci hlouběji do úst.

Chlapec vydechuje nosem. Vtáhne do sebe úd pevněji a začne opět rytmicky pohybovat hlavou dopředu dozadu, dělá to teď však pomaleji než předtím a také tišeji. Krouží jazykem kolem údu a horní část přitom tře o měkké patro. Tak může zastat obojí: cucat muže a zároveň naslouchat. Dovede dobře rozeznat typ motorek podle jejich zvuku. V zemi jich sice není mnoho, ale lidé si je rádi upravují podle vlastního rozumu a doufají, že z nich tak vyrazí vyšší výkon. Tohle by mohl být Indian, ten má ostřejší zvuk než Harley-Davidson.

KNIHA

Sjón

Měsíční kámen – Příběh chlapce, který nikdy nebyl

2015, dybbuk, přeložila Helena Kadečková, 136 stran, 141 korun

Přimhouří oči. Jo, je to Indián a ne ledajaký. Natolik už tenhle zvuk znal, aby ho uměl odlišit od všech ostatních. A je si už taky jistý, že se zvuk blíží a že motorka stoupá po svahu vzhůru. Nebude trvat dlouho a vyjede až nahoru, odkud se horní plošina svažuje k východnímu okraji, pod nímž se nachází skalisko a on sám na kolenou s „kunčaftem“ v puse.

Muž se zvolna pohupuje proti pohybům chlapcovy hlavy, a to chlapci napovídá, že bude už brzy hotový. Uchopí mužův úd, a zatímco ho ústy stále vsává a rukou rychle masíruje, sleduje zvuk motoru, a když slyší, že jezdec přidal plyn a motor zaječí, přitvrdí stisk. Docílí tím zamýšleného efektu. Muž se ještě víc přitlačí ke skále a mezi zaťatými zuby procedí několik nezřetelných slov, útržky smyslné hry, kterou si v duchu inscenuje.

Souhrou stále hlasitějšího burácení motoru a pohybů hlavy a ruky se chlapci taky postaví. A ačkoliv se toho dneska chtěl zříct, neodolá, zasune volnou ruku do kapsy a ve stejném taktu, v jakém obsluhuje muže, se ukojí.

Seshora nad nimi zazní ďábelský ryk. Muž teď heká jako o závod s burácením motoru.

Že by měla v úmyslu dojet až na samý okraj?

Otázka bleskne chlapci hlavou, jenže nemá čas čekat na odpověď, úd mu v ústech rychle napuchá. Sevře ho prsty u krčku a uhne před rukou, kterou mu muž šmátrá po zátylku, aby ho k sobě přitiskl.

Chlapec povolí stisk a sperma vytryskne na seschlé listí zakrslé vrby, která tam odevzdaně očekává zimu.

Motorka se skřípěním zabrzdí na kraji skaliska. Na chlapce a muže prší hlína a štěrk. Muž se s potlačeným výkřikem odlepí od skalní stěny i se svým stínem. Třesoucí se rukou si zapíná poklopec a rozhlíží se, kudy se dát na útěk. Chlapec vyskočí a postaví se mu do cesty. Je o hlavu vyšší než „kunčaft“. Muž mu hodí zmuchlanou bankovku a beze slova odspěchá směrem k městu. Chlapec uhlazuje bankovku a uchichtne se, jsou to bankovky dvě, celých patnáct korun.

Nahoře na skále Indián zmlkne.

Rozhostí se ticho.