Svobodu slova na Západě nově ohrožuje násilí páchané na spisovatelích a nepřiměřené požadavky na politickou korektnost, prohlásil v úterý spisovatel Salman Rushdie.

Autor, na něhož Írán roku 1989 uvalil fatvu kvůli románu Satanské verše, jenž prý uráží mnohé muslimy, prý takové ohrožení svobody projevu na Západě neočekával.

"Myslel jsem si, že boj za svobodu slova jsme vyhráli před sto lety," prohlásil osmašedesátiletý spisovatel na zahájení Frankfurtského knižního veletrhu. To se odehrálo za mimořádných bezpečnostních opatření.

"Fakt, že v tomto boji musíme dál pokračovat, je důsledkem několika nedávných politováníhodných událostí," dodal Rushdie.

Rushdie se letos v lednu zastal autorů karikatur proroka Mohameda, které otiskl francouzský satirický časopis Charlie Hebdo. Kvůli nim islámští teroristé v redakci časopisu postříleli dvanáct lidí.

Dodnes spisovatel čelí nábožensky motivované kritice. Íránské ministerstvo kultury na letošním Frankfurtském knižním veletrhu odřeklo účast právě na protest proti tomu, aby zahajovací řeč pronesl Rushdie.

Saúdská Arábie zase minulý týden protestovala proti letošnímu novému českému překladu Satanských veršů.

S odkazem na nedávné dění ve Velké Británii a Spojených státech ale Rushdie v projevu kritizoval též omezení svobody slova na univerzitách.

"Měli bychom bojovat za to, aby studenti vysokých škol museli vyvíjet myšlenkové úsilí," uvedl Rushdie.

Když ajatolláh Chomejní v roce 1989 vydal fatvu, kterou muslimům nařizoval spisovatele zabít, musel se Rushdie začít skrývat. V posledních letech ale opět častěji vystupuje na veřejnosti.

Ve Frankfurtu nyní propaguje svůj nový román nazvaný Two Years, Eight Months and Twenty-Eight Nights, který odkazuje na slavné Pohádky tisíce a jedné noci.

Kniha podle svého vydavatele zkoumá, jak je svět složitý, a kombinuje historické, mytologické a milostné pasáže.

Rushdie na veletrhu řekl, že všichni lidé na světě si rozumí právě tehdy, když si vyprávějí příběhy. Omezení svobody slova tak není jen krokem cenzurním, nýbrž přímo útokem na lidskou přirozenost.

"Brání nám to být takoví, jací jsme. Vyprávění není zvykem jedné konkrétní kultury, nýbrž všech lidí na světě," dodal.