Peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, který v pondělí 28. března slaví 80. narozeniny, stál v 60. letech u uměleckého vzestupu latinskoamerické literatury.
V jeho dílech se objevují příběhy ze života obyčejných Peruánců i kombinace reality a fikce. Vargas Llosa se vracel k zážitkům z expedice do amazonského pralesa, čerpal i z dějin některých zemí regionu.
Spisovatel je držitelem řady prestižních ocenění včetně Nobelovy ceny za literaturu. Do češtiny bylo přeloženo mnoho jeho děl.
Vargas Llosa se narodil 28. března 1936 v Arequipě na jihu Peru. V Limě studoval práva a doktorát filozofie získal v Madridu. V Paříži se živil nejrůznějšími pracemi a přitom psal. Velký ohlas měl již jeho první román Město a psi (1963), kde částečně autobiograficky popsal dospívání chlapců na vojenské škole Leoncia Prada, kam ho jako čtrnáctiletého poslal jeho otec.
Ještě více spisovatele proslavil Zelený dům z roku 1966. V tomto díle se mu popisem všední reality podařilo mistrně zachytit lidský úděl jako takový. Do románu se promítla i autorova cesta po amazonském pralese.
Zážitek z antropologické expedice později využil i v románu Vypravěč (1987). V 70. letech se svými dalšími díly již stal literární celebritou a v druhé polovině dekády byl předsedou mezinárodního PEN klubu.
Kromě literatury se Vargas Llosa proslavil i neúspěšnou kandidaturou na peruánského prezidenta v roce 1990. Tehdy ale oblíbeného literáta překvapivě porazil Alberto Fujimori.
Po tomto neúspěšném politickém angažmá Vargas Llosa na několik roků "emigroval" do jazykově i kulturně spřízněného Španělska, kde získal občanství a kde se vrátil ke svému původnímu řemeslu spisovatele.
Vargas Llosa napsal více než 30 románů, dramat a esejů. Vynikl i v humorném žánru, například knihou Tetička Julie a zneuznaný génius (1977) nebo satirou z prostředí pralesních vojenských posádek oblažovaných pojízdnými nevěstinci Pantaleón a jeho ženská rota (1973).
V roce 1994 mu bylo uděleno nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury – Cervantesova cena.
