Jevgenij Kropivnickij: Zpoza rohu

 

Noc. Sněží. Most a všude klid.

Jen město nespí, spěchá žít.

Tmavý kout. Most. Dva čekají.

Schovaní. V úkrytu. Potají.


Mladší má v ruce kudlu: tne!


Zpod brýlí bělmo zablýskne.

Dej sem ten kvér... sundej to z něj...

Do díry v ledu...

                     V putyce rej;

Hluk, světlo... Ti dva u stolu

pijí...


                     Proud nese mrtvolu.

 

1937



Genrich Sapgir: Pouliční rozhovory

 

Manželka a tchýně

Vyloženě zešílely

Jen si představ


A v tu chvíli

Sama prej svý vlastní děti

Ty dráty sou pod napětim

To bys koukal, ta má kozy

Šéf se po mně v práci vozí

Vona řiká

A já na to


Tak to je mi teda líto


Von totiž ten kuchař s tou

Prodávaj to pod rukou


Jak vás spolu načapám

Z toho chlapa stáhnu kůži


Matko


Boží


Tý si vážim, stejně ale nerozumim

Nad čim tu chceš mudrovat

Šla na potrat


Dal si škopek, navrch druhej

Přišel pozdě, ujel vlak

Účetního trefil šlak

Dostal flastr – deset let

Koukaj a von už je tuhej


Moc rád chodím na balet.



Igor Cholin

 

Vy neznáte Cholina

A raděj nechtějte ho znát

Je to strašná děvka

Kurva jako drát


Místo hlavy


Prázdnou flašku

Místo veršů


Blivajz v prášku

Místo údů


Chůdy trčící

Nakopali mu


Zadnici


Jak nezasel


Tak nesklízí


Jí za tři


Škemrá u cizích


Země


Jak jenom uneseš

Takovouhle veš



Vsevolod Někrasov: Také já o vesmíru

 

Poletím nebo ne – nevím

Na Měsíc nebo na hvězdu

Ale Měsíc jsem ochutnal

V jednačtyřicátém v Kazani

 

zatmění

válka

nicméně

měsíc

 

bílé

světlo

 

bílý

sníh

 

bílý


chléb

který není

 

žádný není

 

Už dávno jsem se vrátil do Moskvy

Skoro každý den obědvám

 

A měsíc vypadal k nakousnutí

A nakousnutý chutnal bíle

 

Jan Satunovskij

 

270

Piju zřídkakdy, a pořád míň;

s kouřením už jsem skoro přestal;

a pokud jde o ženy,


věřte mi, jsem čistý jako krystal.


Promluvme si o krystalech.


Jsou krystaly – Izoldy a Tristani.

Lollobridgidy,


Marilyn Monroe.

Krystal strom


a krystal víno.

Krystalografii u nás na fakultě

přednášel profesor Mikej,

Alexandr Jakovlevič.

Zavřeli ho v sedmatřicátém.

Když ho pustili, řekl:


Ne, nemůžu.


A vy mi tu budete něco povídat o Lollobridgidě!

 

15. července 1963

 


Jan Machonin (ed.) a Alena Machoninová (ed.): Zloději všedních okamžiků – Antologie poezie básníků lianozovské školy. 2016, vydalo nakladatelství Arbor vitae, přeložili Alena a Jan Machoninovi, 296 stran, 390 korun.