Až k tomu, proč dnes část veřejnosti nedůvěřuje médiím a jaké to může mít dopady v politice, dospěla páteční debata českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, amerického historika Timothyho Snydera a polského politika Pawła Kowala na festivalu Colours of Ostrava.

“Největším problémem současných médií není, že by neměla dost faktů, nýbrž že stále více z nich se místo faktů soustřeďuje na emoce,” prohlásil Snyder a jako příklad uvedl nedávno britské referendum o vystoupení z Evropské unie.

V něm podle Snydera zastánci brexitu vyhráli spíš právě proto, že se jim podařilo apelovat na city voličů, než že by předestřeli lepší argumenty.

Lubomír Zaorálek odvětil, že média burcovala společnost už v době 1. světové války. Dnes je podle něj situace jiná tím, že se obtížněji debatuje jen na základě faktů. “Samotná řeč, byť sebepřesnější a proargumentovaná, už automaticky neznamená úspěch. Žijeme ve světě, kterému stále víc vládnou obrazy,” prohlásil český ministr zahraničí.

Ten si následně vypomohl pojmem “věk komunikační hojnosti” od tuzemského filozofa Václava Bělohradského, jenž diskusi v ostravském Dolu Hlubina přihlížel z publika. “Bělohradský tím měl na mysli, že dnes máme přemíru informací, v níž nelze vést seriózní debatu, protože se volně zachází s fakty. Jako bychom ve veřejném prostoru náhle nebyli schopni garantovat solidní diskusi o důležitých věcech,” dodal ministr.

Podle Timothyho Snydera takové diskuse tradičně nastolovala a usměrňovala média. Za to, že v ně poklesla důvěra, si ale podle amerického historika mohou částečně sama.

“Dnes například není jisté, co je hlavní mediální proud. Jsou média podporovaná státy nebo korporacemi, která se domnívají, že jejich účelem není šířit informace, nýbrž skepticismus a nedůvěru,” řekl Snyder a uvedl modelový příklad, kdy existují dvě televize a každá o té druhé tvrdí, že představuje alternativu k hlavnímu proudu. To diváka postupně dostane až do situace, kdy si řekne, že nebude důvěřovat ani jedné.

“Jako individua na sebe ale musíme vzít zodpovědnost. Nesmíme přijímat absolutní skepsi, která z některých médií proudí. Musíme nahlas říct, že není správné nevěřit vůbec ničemu,” dodal.

Zaorálek připomněl, kdo může ze situace, kdy televizní divák nevěří vůbec ničemu, těžit. Podle něj tohoto pocitu využívá například fenomén hybridní války. “Už to, že někde nastoupí vojáci bez označení, že od začátku vzniká nejasnost, kdo je vlastně kdo, z toho všeho plynou různé možnosti interpretace,” řekl český ministr ve zjevné narážce na způsob, jakým Rusko před dvěma roky anektovalo ukrajinský Krym.

Tam se zprvu pohybovali jen neoznačení vojáci a Rusko dlouho popíralo, že by šlo o jeho muže, dokud to teprve mnoho měsíců po anexi Krymu Ruskem nepřiznal sám prezident Vladimir Putin.

“Hybridní válka je vedená s cílem rozbít informační pole, zavést do něj nejistotu, nedůvěru a přesvědčení, že jeden stojí osmnáct a druhý je bez dvou za dvacet,” shrnul český ministr.

Polský politik a historik Paweł Kowal připomněl, proč je nebezpečné, když tyto stavy v lidech posilují sami politici. “Když politici přestávají být lídry a pouze odrážejí pocity, které slyšíme na ulicích, může nastat situace, kdy se něco opravdu důležitého v politice zablokuje jen kvůli pocitům kohosi z prádelny,” řekl v mírné nadsázce Kowal.

Podle historika Snydera nicméně stále existují důvěryhodná média. “Jsou novináři, kterým věřím, protože jsem je viděl pracovat, a jiným věřím proto, že je čtu deset let. Do budoucna potřebujeme právě silné individuální novináře, kteří mají finance, aby cestovali a dělali reportáže na místě,” uvedl Snyder a dál hovořil například o zpravodajství z nedávné revoluce na ukrajinském Majdanu.

Kdo tamní dění sledoval jen přes internetové servery, mohl prý snadno nabýt dojmu, že revoluci na Majdanu řídí fašisté. “Naštěstí bylo na místě dvacet pětadvacet tradičních novinářů, díky nimž máme nějaký přehled o tom, co se skutečně stalo na Majdanu a později ve válce v Donbasu,” dodal.

V závěru debaty Snyder zdůraznil, jak je důležité mít veřejnoprávní média. “Měl by existovat přímo státní zájem na tom, aby veřejnost měla stejný přístup k tradičním informacím, jako má přístup ke vzduchu a vodě,” uzavřel Snyder, který v tomto úsilí navrhuje podporovat média také finančně, neboť jsou dnes v situaci, kdy si těžko vydělávají na provoz. “Když před osmi lety začala finanční krize a Spojené státy pomáhaly bankám, říkal jsem: Proč nepomáháme tisku? Vždyť tisk je důležitější než banky,” dodal.