V knize nazvané Uspořádání světa se Henry Kissinger, poradce pěti amerických prezidentů, zabývá problémy současného světa. Konstatuje znepokojení z teroristických útoků islámských radikálů, rostoucí vlny uprchlíků, ruského nacionalismu či rozhodnutí Velké Británie odejít z Evropské unie.
Třiadevadesátiletý politolog a historik si klade mimo jiné otázku, jaké mezinárodní uspořádání lze ze současné situace získat. Knihu nyní v českém překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Prostor.
Bývalý ministr zahraničí Spojených států a nositel Nobelovy ceny za mír ve své práci z roku 2014 předkládá svůj pohled na světový řád. Ukazuje, že kořeny nynějšího uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci ve Vestfálsku.
Mír po třicetileté válce byl tehdy založen na společenství suverénních států, které své vzájemné ambice kontrolují prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy.
Kissinger v knize sleduje, jakými proměnami tento systém rovnováhy prošel po Francouzské revoluci a napoleonských válkách a jak se s ním vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností.
Svůj analytický pohled Kissinger věnuje i Blízkému východu, odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii nebo americké politice.
Henry Alfred Kissinger se narodil v německém Fürthu 27. května 1923. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí do USA, kde roku 1943 obdržel občanství.
Doktorát získal na Harvardově univerzitě a působil zde jako profesor dějin diplomacie a politologie. V 60. a 70. letech pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost a ministra zahraničí USA.
Zatímco levicové kruhy se Kissingera snažily dostat před soud kvůli údajným válečným zločinům, za něž má být zodpovědný, pravicoví politici hlavně ve střední a východní Evropě si jej cení pro jeho neústupný postoj vůči Sovětskému svazu.
Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika mu zajistila značnou autoritu v otázkách americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice "hromadné odvety" vůči sovětskému útoku a vypracoval koncepci "pružné reakce", spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní.
V další knize Nutnost volby omezil své pojetí "pružné reakce" na konvenční zbraně. Ohlas měly i další Kissingerovy knihy, například Umění diplomacie a Obnovení světového řádu – Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812-1822.
