Výběr z knižně dosud nepublikovaných sloupků, které se nashromáždily za posledních 15 let jeho života, je poslední publikací slavného italského romanopisce Umberta Eca.

Autor románů Jméno růže, Foucaultovo kyvadlo či Ostrov včerejšího dne zemřel letos v únoru v čtyřiaosmdesáti letech. Knihu nazvanou Od hlouposti k šílenství nyní v českém překladu Gabriely Chalupské vydává nakladatelství Argo. To tuzemským čtenářům zpřístupnilo také poslední dva Ecovy romány.

Sám Eco tento "soubor malých intelektuálních potěšení", kterým říkal také "poznámky na krabičkách od sirek", stihl připravit do tisku jen několik dní před smrtí.

Témata jednotlivých sloupků volil spontánně. Psal o podivnostech současného vývoje, o téměř chorobné touze zviditelnit se, o dlouhověkosti, internetu, masových médiích, rasismu či vzdělávání.

V knize se objevují Ecovy nejoblíbenější filmové či románové postavy, například James Bond, a také protagonisté komiksů, které rád četl.

Rovněž je ale ze sloupků cítit nostalgie po ztracené minulosti, úvahy o moci a jejích nástrojích nebo kritika konzumu, kvůli němuž jsou lidé zavaleni předměty – a podle Eca též prázdnými myšlenkami.

Kniha nese podtitul Zprávy o tekuté společnosti. Termín tekutá společnost, poprvé použitý sociologem Zygmuntem Baumanem, označuje svět, v němž stát prochází krizí a jeho význam je zastiňován významem mezinárodních korporací. Je to svět, kde dochází ke krizi ideologií, a tím pádem i politických stran a tradičních společných hodnot.

Krize konceptu společenství podle Baumana vedla k bezmeznému individualismu a každý se každému stal soupeřem, kterého je třeba se obávat. Za takového stavu věcí se podle této teorie vše rozpouští a jediným východiskem pro jedince bez jakýchkoliv záchytných bodů je snaha stůj co stůj na sebe upozornit. Ta je spojená s konzumismem, jenž však nespočívá v nabývání věcí, které by uspokojovaly potřeby jedince, nýbrž v neustálé spotřebě věcí, které pro člověka vzápětí ztrácejí význam a jsou nahrazovány jinými.

Umberto Eco patřil k nejznámějším světovým spisovatelům 20. století. Vyhlášený sémiolog, ceněný teoretik středověku, filozofický polyhistor a italský vysokoškolský profesor se proslavil hned svým prvním románem Jméno růže z roku 1980. Ten je díky kombinaci sémiotiky, analýzy bible, medievalistiky a detektivní zápletky považován za předchůdce mysteriózních thrillerů.