Jednoznačně k orientaci Česka na Evropskou unii a obecně Západ se na festivalu Colours of Ostrava přihlásil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Když se podíváte na zahraniční politiku České republiky, musíte vidět, že to, kam patříme, je jednoznačné a nelze o tom ani moc spekulovat,“ řekl ministr.

Na námitku historika a profesora Bostonské univerzity Igora Lukeše ale uznal, že zejména vyjádření prezidenta Miloše Zemana mohou u spojenců a v zahraničí vytvářet opačné zdání.

„Vyjádření prezidenta či exprezidenta jsou v mediálním světě vděčná a nemohu zpochybňovat, že mediální obraz je rozostřený. Budu se snažit pracovat na tom, abychom v tom byli jednoznačnější,“ řekl Zaorálek, který prý se Zemanem mnohokrát mluvil o trvajícím konfliktu na východě Ukrajiny.

„Prezident mi řekl, že se nelišíme v tom zásadním, jen že jeho vyhlášení jsou jiná taktika. Mé schopnosti dosáhnout sjednocení těchto prohlášení jsou limitované. Ale tuto zemi oficiálně reprezentují premiér a ministr zahraničí,“ dodal Zaorálek a z vlastní diplomatické zkušenosti uvedl několik příkladů, kdy mu prý totéž říkali předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Zaorálek také za „nesmysl“ označil Zemanův nápad z červnového Žofínského fóra, kde prezident navrhl, aby Česko vypsalo referendum o setrvání v Evropské unii.

„Pro nás je to otázka živobytí. Důsledky vystoupení z Evropské unie by byly nedozírné,“ uvedl Zaorálek.

Igor Lukeš, jenž je honorárním konzulem České republiky v americkém Bostonu, vyjádření svého nadřízeného kvitoval.

„Má cesta letadlem přes Atlantik stála za to, když slyším pana ministra říkat, že není pochyb o ničem a že česká zahraniční politika je pevně zapojená v aliancích. Jsem mu za to vděčný, ale z pohledu zvenku to tak úplně nevypadá,“ reagoval Lukeš.

V debatě, která se uskutečnila ve středu večer v areálu Dolních Vítkovic coby součást diskusního fóra Meltingpot, profesor Bostonské univerzity zmiňoval nedávné texty týdeníku The Economist či deníku The New York Times. Ty o současném českém prezidentu Zemanovi a bývalém prezidentovi Václavu Klausovi hovořily jako o příznivcích Ruska.

„To člověk nečte zrovna s patriotickou hrdostí, když je Čech,“ podotkl Lukeš.

Této poznámky se chytl další účastník debaty, sociolog Jan Keller, jenž je europoslancem za ČSSD.

„Pana Lukeše uráží, co říká prezident či exprezident. Ale Václav Klaus říkal, že se cítí být vlastencem, a Miloš Zeman mi též sdělil, že mu jde hlavně o Česko a cítí se být vlastencem. Teď jde o to, jak zařídit, aby ti, kdo se cítí jako vlastenci, nedělali věci protikladné,“ poznamenal Keller.

Během zhruba hodinové diskuse se jeden z posluchačů zeptal, zda se zahraničněpolitická orientace České republiky změní v případě, že příští vládu sestaví Andrej Babiš z hnutí ANO.

Ten debatu v Ostravě poslouchal, jeho firma Agrofert je významným sponzorem festivalu a jmenuje se tu po ní jedna ze scén. Příležitost zapojit se do diskuse však Babiš nedostal.

A na téma případné proměny české zahraniční politiky za Babišovy éry se zdráhali vyjádřit také ostatní diskutující. „Mně bylo řečeno, že tu z toho nemám dělat politický mítink,“ vyhnul se odpovědi Zaorálek, který za necelého čtvrtroku bude volebním lídrem ČSSD v parlamentních volbách a jehož ministerstvo zahraničí je jedním z partnerů ostravského fóra Meltingpot.

Moderátor středeční debaty Petr Fischer, šéfredaktor rozhlasové stanice ČRo Vltava, se své hosty snažil přimět odpovědět, zda Česko patří na Západ, nebo na Východ. Opakovaně se ptal, zda toto rozlišení v 21. století ještě dává smysl.

Například Igor Lukeš o tom nepochybuje. „Distinkce mezi Východem a Západem samozřejmě má zásadní smysl. Dokonce bych řekl, že měla smysl vždy. A smysl má také to, aby Česká republika přestala být Hamletem, který se není schopen rozhodnout, a aby se postavila tam, kam ji zakotvuje česká kultura, čili na Západ,“ prohlásil.

Ministr zahraničí Zaorálek řeč častěji odváděl k nutnosti udržování evropské jednoty. Dotkl se například nedávného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě a prohlásil, že s jeho názorem o ohrožení Západu nesouhlasí. „Svět není jen aréna boje. Evropské sjednocování je zárukou naší státní existence a sjednocující se Evropa je základní idea našeho státu,“ řekl ministr, podle něhož má Česko tomuto sjednocování napomáhat.

„Celé tři roky vystupuji proti tendencím rozdělit Evropu,“ tvrdil Zaorálek a doplnil, že oproti loňskému roku, kdy byla Evropská unie po britském hlasování o brexitu deprimovaná, je dnes atmosféra pozitivnější a z letošní série voleb může Evropská unie vyjít posílená.

Ministr ale také hned dodal, že Česko musí být k Evropské unii kritičtější než v předchozím desetiletí. „Do Evropské unie jsme vstoupili v roce 2004 a jen jsme implementovali, ale Evropská unie je také tvorba, my musíme Evropu i vytvářet,“ řekl Zaorálek, podle něhož se Česko tohoto „kritického rozhovoru“ musí účastnit výrazně více. „Ne jako někdo, kdo chce Evropu štěpit, ale aby se v ní i Česko cítilo dobře,“ dodal.

Podle ministra jsou namístě obavy střední a východní Evropy z dalšího vývoje Evropské unie a například z toho, aby se tato část kontinentu nestala „odpadkovým košem Evropy“, jak Zaorálek pravil v narážce na probíhající debatu o kvalitě potravin. Za problém označil také odchod Čechů do zahraničí za vyššími mzdami a prohlásil, že i Západ musí Česku dát šanci, aby bylo konkurenceschopné.

Právě na vysokou míru českých kritických připomínek k fungování Evropské unie v debatě upozorňoval Igor Lukeš. „Česká republika má na jednu stranu představu, že se musí hlásit o slovo a říkat: My nesouhlasíme! Na druhou stranu: kdyby nás měl Brusel opustit a my jsme měli znovu spadnout do magnetického pole velkého Rusa, Češi začnou říkat, že je Západ zradil a opustil. To je schizofrenie,“ poznamenal.

Ministr zahraničí Zaorálek se během diskuse též vyslovil pro to, aby Evropská unie nepřerušovala dialog s Tureckem ani po nedávném tamním referendu o změnách ústavy a přechodu na prezidentský systém.

„Hlasování bylo těsné, v Turecku máme možná polovinu lidí, kteří by stáli o to, mít Evropskou unii za partnera. Nemůžeme Turecko hodit přes palubu, jeho geopolitický význam pro Evropskou unii je nedozírný,“ řekl Zaorálek, podle něhož si Evropa musí vážit těch Turků, kteří se k ní hlásí.

Debatní fórum Meltingpot je až do neděle součástí probíhající festivalu Colours of Ostrava. Další politická vystoupení už na programu nemá, přesto také na letošní festival mnoho politiků vyrazilo. Andrej Babiš z hnutí ANO si tu během středy pořizoval selfie s návštěvníky, mezi nimi procházel také kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.

Zájem přijet na Colours of Ostrava avizovali také lídr ODS Petr Fiala a kandidát na prezidenta Michal Horáček.