Někdy před sedmi lety rakouský spisovatel a esejista Robert Menasse "jednoho tichého večera" usoudil, že je svědkem rovněž tiché revoluce. "Prvně v dějinách pravidla a zákony celého kontinentu vznikají v jednom městě. A já jsem to chtěl pochopit, poznat lidi, kteří tyto zákony vytvářejí," vysvětluje, proč se z Vídně na několik let přestěhoval do Bruselu.

Menasse zde začal navštěvovat instituce Evropské unie, hovořit s úředníky, sledovat dění. Své dojmy shrnul nejprve v často citované a překládané eseji a letos je též využil v románu nazvaném Die Hauptstadt (Hlavní město). Minulý měsíc za něj obdržel Německou knižní cenu.

Tuto sobotu Menasse o své knize hovořil coby jeden z hostů Festivalu spisovatelů Praha. Přední českou literární akci třiašedesátiletý autor navštívil již potřetí.

Diskusi v Senátu s americkým prezidentem festivalu Michaelem Marchem absolvoval v angličtině, v jedné chvili se Menasse omlouval, že v němčině by byl schopen hovořit plynuleji.

Ze zhruba hodinové debaty vyplynulo, že byť Menasse za některé kroky Evropskou unii kritizuje, stále je přesvědčen o jejím přínosu. "Je to fascinující projekt se spoustou chyb a omylů, ale samotná myšlenka je skvělá, stejně jako je skvělá budoucnost Evropské unie," prohlásil.

Současnou kritiku Evropské unie, k níž také v průzkumech uskutečněných v České republice vyjadřuje sympatie jen menšina občanů, Menasse přikládá nacionalistickým tendencím. V debatě připomněl, že unie přitom vznikla právě proto, aby předešla nacionalismu a zabránila dalším válkám v Evropě.

"Nacionalismus zcela zničil evropskou civilizaci. Po roce 1945 se objevila generace, která na základě válečné zkušenosti usoudila, že mírové dohody mezi národními státy nefungují. I když se uzavřou, přesto válce nezabrání. Proto tito lidé začali hledat jinou cestu, jak zajistit mír," připomněl Menasse, co stálo v základu unie.

Zjednodušeně řečeno se jednalo o myšlenku, že národní státy se postupně vzdají části své svrchovanosti ve prospěch jedné nadnárodní instituce a propojí své hospodářství tak, aby si nekonkurovaly a nemohly se vzájemně poškozovat. "Krok za krokem to tak fungovalo zhruba šedesát let až do současnosti," shrnul Menasse.

Nyní podle něj Evropská unie naráží na to, že v národních státech se šíří mýtus o všemocném, o všem rozhodujícím Bruselu. Nic takového přitom neexistuje, rozhodnutí dělají jednotlivé státy a politici, kteří jsou v těchto státech zvolení, upozornil Menasse.

"Národní státy si uvědomují, že pokud v integraci udělají ještě několik dalších kroků, budou překonány. Politici jsou ale bohužel voleni v národních státech a pro znovuzvolení občanům slibují, že budou hájit jejich národní zájmy. Slibují tak něco, co nemohou splnit: že voliči v jejich zemi budou mít větší práva na úkor ostatních," shrnul spisovatel.

Kruh se tedy uzavřel a stejně jako Evropská unie s nacionalismem bojovala v době svého vzniku, znovu mu čelí nyní. "Dostáváme se do střetu mezi nadnárodním vývojem a renacionalizací," konstatoval.

Když na toto téma Menasse začínal psát svůj román Hlavní město, prý si nebyl jist, zda lze úředníky evropských institucí vylíčit tak, aby nebyli nudní. "Překvapivě jsem zjistil, že mohou být fascinujícími postavami," poznamenal v Senátu.

Z knihy, jíž vydalo berlínské nakladatelství Suhrkamp a kterou zahraniční recenzenti označují za kombinaci satiry, detektivky, politického komentáře a analýzy, Menasse v Praze přečetl část prologu. Ten představuje jednotlivé protagonisty.

Začátek románu přeložil Petr Dvořáček, jenž do češtiny již dříve převedl některé z autorových knih.

Robert Menasse se v rámci Festivalu spisovatelů Praha zúčastní ještě pondělního galavečera v Anežském klášteře. Na témže místě bude v úterý hovořit o budoucnosti Evropské unie s končícím českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem za ČSSD a tureckou spisovatelkou Ayse Kulinovou.