Z Prahy do Bruselu: Výstava Dekadence opět šíří "Barvy chorobné"

Čtvrteční (29. 1.) zahájení v galerii Hôtel de Ville v Bruselu za účasti primátora města Freddy Thielemanse a velvyslankyně ČR při Evropské unii Mileny Vicenová bylo však jen prvním krokem. V Muséé Félicien Rops v nedalekém Namuru byla o den později slavnostně otevřena druhá část výstavy.

Výstava volně navazuje na výstavní projekt "V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914", který se na přelomu let 2006 a 2007 konal v Obecním domě v Praze a navštívilo jej více než 30 000 diváků.

Expozice "Dekadence. České země 1880-1914" je rozdělena na dva vzájemně se doplňující soubory. První obsáhlejší soubor děl - zahrnující dvě témata zaměřená na nitro umělce a agonii individua - je instalován na bruselské radnici. Druhý soubor - inspirovaný démonem lásky a sexualitou - je představen v Musée provincial Félicien Rops v Namuru, ležícím 65 km jihovýchodně od Bruselu. Osobnost Féliciena Ropse je z celosvětového hlediska v rámci idejí dekadence jednou z nejvýznamnějších. "Ne náhodou proto vznikla iniciativa instalovat výstavu právě do prostor namurského muzea a tematicky propojit Ropsovy erotické malby s díly českých výtvarníků," řekl kurátor výstavy Otto M. Urban.

Pod galerií pokračujeme:

 

Další

Jan Zrzavý, Hlava Jana Křtitele, 1910, uhel, pastel, papír, 22,4 x 26,8 cm, Památník národního písemnictví

Oba výstavní celky se pojí s klíčovými náměty dekadence, mezi něž patřily sebeanalýza prostřednictvím autoportrétů, zobrazení smrti jako východiska, láska a sexualita. Kromě známých a uznávaných umělců, jako byli například František Bílek, Karel Hlaváček, ale také Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler a František Kaván, Jan Zrzavý, František Kobliha či Ladislav Šaloun, vybral kurátor i autory méně vystavované a nezpracované tak, jak by si jejich dílo zasloužilo. K nim lze řadit například Jaroslava Panušku nebo Josefa Mandla. Vystavena budou díla pocházející prestižních státních a soukromých sbírek. Velké zápůjčky jsou ze sbírek Národní galerie a Památníku národního písemnictví, Práce Františka Drtikola zapůjčilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Speciálně pro tuto výstavu připravili česká zpěvačka Monika Načeva a malíř a scénograf David Cajthaml nový vinyl s názvem DEKADENCE – In Morbid Colours a na vernisáži zazněla živě skladba La Décadanse Revisited. Jedná se o 18 minutový remix známé písně La décadanse od Serge Gainsbourga a Jane Birkin. Skladba bude pro výstavu vydána na gramofonové desce v limitovaném nákladu 300 kusů.

Výstava v Belgii se stala oficiální doprovodnou akcí předsednictví ČR v Radě Evropské unie. Díla nejslavnějších českých malířů, grafiků a sochařů, jejichž tvorbu přímo inspirovaly myšlenky a postoje dekadentního proudu v umění i filosofii, budou veřejnosti přístupna do 10. května.

U příležitosti pražské výstavy byla vydána rozsáhlá knižní publikace "V barvách chorobných: Idea dekadence a umění v českých zemích, 1880–1914," na které se autorsky podíleli Otto M. Urban, Luboš Merhaut a Daniel Vojtěch. Kniha o 416 stranách a 550 reprodukcích souhrnně představuje fenomén dekadence v českém prostředí, zahraniční zdroje a paralely, ale i širší filosofický rámec, do něhož lze ideje dekadence zařadit. V roce 2007 byla vyhlášena Nejkrásnější knihou roku a nominována na cenu Magnesia Litera. K výstavě vychází vedle anglické verze monografie i francouzsko-vlámský katalog "Dekadence. České země 1880–1914" o téměř 130 stranách a 75 ilustracích.