Lips Tullian
Kája Saudek, Jaroslav Weigel
Nakladatelství Plus, 2010, 128 stran, 599 korun
Obávaný náčelník lupičů Lips Tullian, urozený Filip z Mengštejnu, se stal nejen hrdinou brakových krvavých sešitů z devatenáctého století, ale hlavně nepřemožitelnou postavou komiksu kreslíře Káji Saudka a scenáristy Jaroslava Weigela.
Nyní vyšly dvě kompletní série prvních příběhů - Lips Tullian, nejobávanější náčelník lupičů a Černý Filip, které byly publikovány v Mladém světě v letech 1972-1974.
Nové vydání se chlubí takřka katalogovým formátem ctícím původní rozměry komiksu: celostránkové perfektně zachované černobílé ilustrace jsou střídány kolorovanými či malovanými díly a navíc doplněny komentářem s dobovými dokumenty, ale také stránkami, které nebyly díky komunistické cenzuře dosud nikdy publikovány a obsahují pouhé skici obrázků tužkou.
Legenda místo kultu
Většina nově publikovaných komiksů se mnohdy neprávem těší přívlastku "kultovní". To ovšem neplatí o Tullianovi, který si zaslouží být titulován slovem "legendární". Zvláště díky progresivnímu a veskrze původnímu ilustrátorskému stylu Káji Saudka a vášni sběratelů, kteří si jednotlivé díly v temných sedmdesátých letech z Mladého světa vystřihovali a uchovávali jako cenný artefakt tvůrčí svobody a zároveň heroického závanu temné a pokleslé romantiky.
Saudek je více než plnohodnotným partnerem literárního scénáře zachovávajícího půvabně expresivní jazyk brakové literatury. Zbojnické reálie 18. století na výtvarné úrovni doplňuje pop artovými výtvarnými citacemi, ale i jasnými ozvuky svobodomyslné a sexuálně uvolněné atmosféry šedesátých let a hlavně vlastními zábavnými komentáři děje.
Popularitu Saudkova stylu navíc dodnes dokládá celý zástup ctitelů a epigonů, kteří na jeho dynamický styl, ironické vtipy hodnotící situaci i postavy a české, různě bizarní citoslovce Saudkova autorství (Průpleskles, Povyk!, Křach, Hvízd atp.) nedají dopustit.
Hrdinný zbojník a jeho ženy
Přestože by odvážný a krásný zbojník Lips Tullian v normálních podmínkách imponoval převážně mládeži, v sedmdesátých letech byl jeho hrdinský duch oblíbeným čtivem všech generací a zároveň trnem v oku cenzorům.
Pokřivenost tehdejší doby tedy, kromě jasného útlaku všeho svobodného, dokazuje i neideologický a čistě dobrodružný komiks, který pravděpodobně provokoval svým zjevným ignorováním politiky a byl pro svou zálibu v krásných ženách plných tvarů, rvačkách a soubojích a napínavém příběhu přímo esenciálním ztělesněním novodobé zdánlivě pokleslé tvorby.
Saudek nabídl čtenářům to, co bylo oficiálně potlačeno - sex, napětí, revoltu proti utlačovatelům a vlivy západní kultury.
Původní autor Lipse Tulliana Kvidon z Felsů po sobě zanechal tisíce stran sešitů činů neohroženého loupežníka, který po většinu příběhů bojuje o svou stále unášenou, vězněnou či různými padouchy vždy téměř znásilněnou zbožnou krásku Hedviku. Jeho odkaz dramaticky zpracoval Jaroslav Weigel, který by jej mohl společně se Saudkem ztvárnit na stovky a tisíce stran pokleslého příběhu, nebýt direktivního zákazu tohoto evidentně nesocialistického hrdiny.
Zákaz paradoxně učinil z Tulliana legendu, která předčí i jeho věhlas loupežníka a ochránce ponižovaných a uvedl jej do panteonu velkých literárních a komiksových postav, přestože to nebylo původním záměrem tvůrců. Weigel se Saudkem možná ani netušili, jak důležité dílo v rámci české komiksové kultury zakládají a že se jejich komiksy opět stanou ceněným sběratelským artiklem i po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku.
Lips Tullian Káji Saudka a Jaroslava Weigela bohatým bral a chudým dával, ale hlavně zachraňoval krásné ženy ze spárů zloduchů.