Na bienále v Havaně vyrobili Kubánci letadla z drátěného plotu a ponorku z Chrysleru

Jedenácté bienále umění v Havaně má silně politický podtext. Za Bushovy éry nemohli Američané na Kubu volně cestovat, od nástupu Baracka Obamy se ale omezení spjatá s návštěvou třeba Havany podstatně uvolnila.

Na letošní bienále v Havaně se tak registrovalo třináct stovek Američanů - kurátorů, obchodníků, sběratelů i návštěvníků, referuje deník New York Times.

"Letos máme podstatně víc návštěvníků z ciziny a je mezi nimi spousta Američanů. Sice jsme navázali vztahy s trhem v Evropě a latinské Americe, ale američtí sběratelé umění jsou pořád naši největší zákazníci," říká kurátorka Sandra Contreras, která provozuje galerii Villa Manuela.

Letošní ročník bienále běží od 11. května do 11. června a odehrává se ve výstavních síních a galeriích, divadlech i na ulici. Účastní se jej sto osmdesát umělců z pětačtyřiceti zemí, mezi nimiž Česká republika chybí.

Kuchaři a lodě

Čilský umělec Iván Navarro například pomocí neonových světel a zrcadel vytvořil uvnitř galerie dvě světelné "studně", důmyslný optický efekt. Americký fotograf Andres Serrano vystavuje své snímky a fotomontáže ve Staré Havaně, Craig Shillitto zase nechal deset havanských kuchařů, aby s deseti Kubánci vařili v improvizované restauraci postavené z poštovních krabic.

Rusko-Americká umělkyně Emilia Kabakov a její manžel Ilja vyráběli po celém světě dřevěné lodě (například v Benátkách a v egyptské poušti), nyní v Havaně vytváří plachty z dětských kreseb. Jejich loď, která ovšem stojí pouze na souši, prý v Havaně může zůstat klidně dalších deset let.

Umění kolem pobřežní zdi Malecón na severu Havany se točí kolem tématu nejožehavějšího, jímž je pro stále komunistickou Kubu exil. Arlés del Río vystříhal v drátěném plotě siluetu letadla, nazvanou Odlet. Estergio Segura přestavěl svůj starý Chrysler na takzvanou Domácí ponorku, aby připomněl nápadité a improvizované lodě, na nichž Kubánci opouštěli zemi v roce 1994.

Sofistikovanější a informovanější

"Kvůli nemožnosti cestovat do USA se Kubánci v uplynulé dekádě orientovali víc na Evropu. Jejich umění dnes Američanům připadá sofistikovanější a informovanější okolním děním," tvrdí Nancy Portnoy, členka dozorčí rady Nového muzea v New Yorku.

Mezi tím vším ale stejně jako na běžném evropském bienále probíhá obchod. Současná politická situace na Kubě totiž umělcům dovoluje nejen neobvyklou míru svobody vyjádření, ale také možnost zanechat si většinu z peněz, které prodejem svých děl utrží, tvrdí New York Times.

Například kubánský umělec Alexandre Arrechea už si našel zastoupení v galeriích v New Yorku, Paříži i Madridu a na bienále prodal několik svých děl pod 5000 dolarů. Pro muže, který v roce 2005 nedostal vizum do USA a prošvihl tak vlastní výstavy v New Yorku, jde o výrazný krok kupředu. "Je tu mnoho mladých umělců, kteří roky čekali, až se dvířka pootevřou. Bylo by katastrofální, kdyby to teď mělo přestat," tvrdí Arrechea.

"Registrujeme velký zájem o koupi kubánského umění," tvrdí Luis Miret Pérez, šéf jedné z nejuznávanějších galerií ve městě Galería Habana. V uplynulém týdnu prý přivítal několik zahraničních delegací například z Muzea umění v Bostonu nebo londýnské Tate Modern.

Oficiální bienále v Havaně vzniklo roku 1984 a jeho první ročník se orientoval na umění jižní Ameriky a Karibiku. Další roky zahrnulo i umění z Asie nebo Afriky, v poslední dekádě však kvůli cestovním omezením z USA nebylo navštěvováno Američany.

fotogalerie: Bienále v Havaně se nese v duchu opatrné politické oblevy