Krev ano, končetiny ne. Muzeum 11. září se pře s veřejností, co je neetické vystavit

Americkou veřejnost dál rozděluje debata o podobě Národního památníku 11. září - muzeu, které by se příští rok mělo otevřít na místě někdejších budov Světového obchodního centra. Nejnověji muzeum zjišťuje, zda může v rámci expozice vystavit snímky únosců letadel.

Šéf newyorských hasičů prohlásil, že takový krok by legitimizoval památku lidí, kteří jsou za zničení Světového obchodního centra (a smrt mnoha hasičů) přímo zodpovědní. Úvodník New York Postu nápad označil za otřesný a skupiny pozůstalých obětí se ptaly, jak mohli členové muzea s podobně nechutným nápadem vůbec přijít.

"To, co po nás chcete, nedává smysl. To je jako udělat muzeum o holokaustu a neříct, že jsou za něj zodpovědní nacisté," kontroloval šéf muzejní nadace Joseph Daniels.

Podobných sporů už muzeum zažilo několik. Staví se osmým rokem, doba jeho otevření se rok od roku posouvá kvůli nedostatku financí a vyhrocených debat přibývá.

Vergilius na prodej

Vloni se na místě někdejších budov otevřel alespoň památník, u nejž lze uctít zesnulé. Jak ale dodává deník New York Times, nikde se u tu nelze dozvědět, kdo zničení center vlastně přivodil. Což je silný argument navíc pro existenci muzea.

Dalším ožehavým bodem je plán na umístění cca 14 tisíc neidentifikovaných lidských ostatků (vysušených tkání nebo částí kostí) do podzemí muzea, kam by měli přístup jen členové rodiny. Ostatní by se zastavili u zdi s citátem z Vergilia: "Žádný den tě nesmaže z paměti času."

Sestra zesnulého hasiče Seana Tallona však funkcionáře muzea pranýřuje za to, že stejnou citaci vyryli na přívěšek od klíčů. Ten se v muzejním obchodě bude prodávat (a na internetu už prodává) za čtyřicet dolarů.

fotogalerie: Klíčové okamžiky 11. září 2001

Muzeum už dnes vlastní na 4000 předmětů spojených se zánikem Světového obchodního centra, od nástrojů svatební kapely či obřího kříže z kaple, kam se pracovníci mohli chodit modlit, až po patnáctitunovou slitinu několika podlah, které při pádu budov spadly jedna na druhou.

Patří sem také snímky lidí skákajících z okna, hořících či spálených těl a zkrvavených končetin.

Končetiny ne, krev ano

V tomto ohledu se muzeum drží pravidel, které si po bombovém útoku v roce 1995 vytyčil Národní památník a muzeum v Oklahomě. Jeho tehdejší výkonná ředitelka Kari F. Watkins razila teorii, že "neukazují se části těla, ale ukazuje se krev".

Ředitelka vznikajícího newyorského muzea Alice Greenwaldová samozřejmě ví, že historicky vzato byla dolní část Manhattanu plná částí mrtvých těl. "Ale to neznamená, že bychom to museli připomínat."

Po dlouhé debatě se do muzea nakonec rozhodla zahrnout alespoň snímky lidí, kteří se ocitli uvezněni ve vyšších patrech a skákali z oken.

Profesionalismus pod stresem

Rodina letušky Betty Ongové muzeu věnovala audionahrávku z paluby letu American Airlines Flight 11, který únosci posléze navedli do severní věže. "Je to ten nejúžasnější příklad profesionalismu pod stresem, který kdy uslyšíme. Její rodina chtěla, abychom jej do sbírky zahrnuli - mají pocit, že to o ní říká víc, než cokoliv jiného," uvedla Greenwaldová.

Rodina Mary Fetchetové pro změnu darovala nahrávku posledního telefonického hovoru svého čtyřiadvacetiletého syna Brada, který ji z jižní věže utěšoval, aby se nebála. Z úcty však muzeum například nezahrne rozhovor operátora z policejní linky, který se snaží uklidnit ženu v jejích posledních vteřinách života. "Musíme být opatrní a nezneužívat situace. Zůstat citliví k tomu, co je taktní a co už za hranicí," tvrdí ředitelka.

fotogalerie: Podívejte se, co vystaví Národní památník 11. září

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků