Retrospektivní výstava Yoko Ono dělá z pozorujících diváků pozorované

Znal by svět Yoko Ono, kdyby neznal Johna Lennona? Odpovědět se snaží proslulá Serpentine Gallery, která v Londýně představila velkou retrospektivní výstavu japonské umělkyně.

Stejně jako velké množství tvorby konceptuální autorky, je také její výstava s názvem To the Light (Ke světlu) zaměřená především na intimní vztah rolí umělce a diváka - a také na médium, jež tento vztah zprostředkovává.

Například instalace Amaze, kterou Yoko Ono předvedla poprvé v roce 1971, přetváří diváka skrze průhledný labyrint na pozorovaný objekt, jenž dílo dále dotváří.

Výrazná i bez Lennona

Právě bludiště z plexiskla je na výstavě pojímáno jako jakýsi středobod mezi ranou a pozdní tvorbou japonské autorky. Ta je považována za jednoho z hlavní představitelů umělecké skupiny Fluxus.

Skrze hnutí kombinující prvky Bauhausu, dadaismu a zen buddhismu prezentuje Serpentine Gallery bývalou manželku Johna Lennona jako výraznou osobnost, která se silně přičinila o kulturní dění druhé poloviny dvacátého století.

KDO JE YOKO

Yoko Ono (1933) je japonská umělkyně, autorka, muzikantka a aktivistka. Narodila se v aristokratické japonské rodině, hrála na klavír a učila se kompozici. V padesátých letech se v New Yorku dostala do světa avantgardních umělců, později se stala členkou hnutí Fluxus a posléze si vzala Johna Lennona. Společně natočili několik alb a pořádali happeningy. Po Lennonově smrti začala Yoko Ono znovu tvořit až koncem osmdesátých let. V Praze byla v roce 2003 na zahájení výstavy Ženský pokoj na Kampě.

Kromě instalací jako Pieces of Sky (Kousky nebe), Bronze Shoes (Bronzové boty) nebo právě Amaze obsahuje celostní ukázka Yoko Ono také její fotografické série nebo audiovizuální experimenty.

Ono ztrácí smysl

Londýnská retrospektiva je první výstavou kontroverzní umělkyně v britské metropoli po více než deseti letech. Vzbudila tak velký zájem tamních médií a uměleckých kritiků.

"Výjimečný je zde především čas, který změnil význam přítomných děl. Proslulé manželství se slavným Lennonem, které dříve vypadalo jako symbolické sexuální násilí páchané na mladé ženě, je najednou autobiografickým popisem, který kus po kusu symbolizuje vztah celebrity s veřejností," napsal Daily Telegraph.

Spíše odmítavě se vyjadřuje deník Guardian, který Yoko Ono kritizuje za ztrátu prvotní myšlenky své tvorby.

"Yoko Ono skrze svou práci vyzývá všechny možné hodnoty, ale hlavně ty nevhodné. Najednou se snaží, aby její práce vyzařovala jasný smysl a tím snáze vzdorovala. Bronzové boty nebo Rozbité okno jsou zřejmé odkazy, které zjednodušují přístup k dílům a kterých Ono dříve nevyužívala," hodnotí novější část retrospektivy Guardian.

Součást olympiády

V Serpentine Gallery bude v budoucnu k vidění také nejnovější projekt japoské umělkyně. Participační koncept  nazvaný #smilesfilm chce vytvořit sérii fotek, které zachytí úsměv všech lidí na světě.

Dílo počítá s účastí lidí, kteří se mezi sebou podle Yoko Ono mají vyfotografovat a poté poslat své obrázky na vybraný internetový server. Smyslem je prý vytvoření globálního řetězce úsměvů, pokrývajících planetu.

Unikátní souborná výstava Yoko Ono je součástí kulturního festivalu Londýn 2012, který se v britské metropoli koná od 21. června do 9. září a je součástí programu letních olympijských a paralympijských her.

fotogalerie: Retrospektivní výstava Yoko Ono udělá z pozorujících diváků pozorované