Autor plakátů Dobroslav Foll viděl sovětskou invazi jako útok z vesmíru

Drobná výstava obrazů Dobroslava Folla ve Východočeské galerii v Pardubicích připomíná předehru k neznámé větší skladbě, kterou by se vyplatilo vyslechnout celou.

Jenže není kde. Pouhá desítka prací skoro zapomenutého autora "bruselského stylu" je vmáčknuta na schodištní chodbu spojující dva sály s českým uměním dvacátého století - v přízemí řada Fillů a Čapků obklopených jejich generačními souputníky, v patře dva Medkové v souručenství poválečných modernistů, výstavami, encyklopediemi či aukcemi prověřených jmen.

K nim by měl patřit i "neprověřený" Foll (1922-1981), zasutý přinejmenším v podvědomí filmových diváků, které kdysi provázely do kin jeho plakáty ke snímkům 2001: Vesmírná odysea, Já to tedy beru, šéfe či Pyšná princezna.

Follova volná tvorba inspirovaná věkem vědy i sci-fi je dnes svěžím retrem. Asi jako nábytek od návrháře Halabaly nebo barevná skleněná stínidla českých bruselských lustrů.

Pardubická ukázka z Follova díla naznačuje v tom nejlepším slova smyslu užitnou hodnotu autorových prací. Rukopis redukovaný na barevné plochy často ohraničené černou linkou může připomenout přímočarý komiks i graffiti, stejně jako odkázat k hebkému Josefu Ladovi.

Nebo až k tapetám, pokud jejich vzor přesáhne krycí funkci.

Nevyjímaje z toho i vážný obraz, jakým je Follova Agrese z roku 1971 reagující na sovětskou invazi do Československa. Vojáci jsou k sobě přimknuti jako masa z monobloku někdejšího Stalinova pomníku na Letné. Spíš než vojáky ale připomínají útočníky z vesmíru, jimž chybí jen komiksová bublina u úst. Ovšem k čemu by jim byla. Na rozdíl od Folla by neřekli nic zapamatovatelného.

fotogalerie: Svěží sci-fi retro autora plakátů Dobroslava Folla