Diplomky z akademické Prahy i punkové Ostravy odhalují budoucnost českého umění

Anketa

Líbí se vám ukázky z výstavy Diplomky 2012?

ANO

87%

NE

13%

Hlasovalo 60 čtenářů

Výběr Diplomky 2012 představuje podle kurátorů nejpozoruhodnější závěrečná díla vysokoškolských studentů.

Patnáctka tvůrců je čerstvými absolventy pražské Akademie výtvarných umění, brněnské Fakulty výtvarných umění a Fakulty umění Ostravské univerzity. Jiné školy autory výstavy nezaujaly.

Nostalgický celek

Kurátoři Petr Hájek a Pavel Kubesa se rozhodli pro neotřelé řešení expozice. „Na většině výstav diplomových prací chybí prezentace tvůrčího konceptu. A to jak v kurátorských textech, tak v katalozích. Pro člověka je pak složité k dílům nějak blíže přistoupit,“ vysvětluje Kubesa.

Vystavující se v Chemistry Gallery návštěvníkům představují prostřednictvím krátkého textu, který má přiblížit jejich způsob přemýšlení o vlastní tvorbě. Autorská slova jsou klíčem k intuitivně rozmístěným dílům, která společně tvoří celek a nejsou striktně přiřazena k jednotlivým umělcům.

Expozice lépe vypovídá o současné náladě ve výtvarném umění. „Všichni letošní absolventi mi připadají skeptičtí, zajímá je minulost – ať už se dívají na svou subjektivní, nebo recyklují historické symboly,“ tuší Kubesa společný motiv.

Návrat do minulosti

U absolventů je podle něj patrný vliv instituce, kde studovali: „Obraz z Brna vypadá jinak než obraz z Prahy nebo Ostravy. Liší se například v použití materiálů. Ostrava je „punkovější“, Praha má velmi akademický přístup, v Brně byl, co se týče malby, doposud silný vliv Martina Mainera.“

Například brněnský absolvent Martin Vrága si pro diplomovou práci vybral zahraniční vedoucí Annette Schröterovou, která stejně jako světoznámý Neo Rauch studovala u Bernharda Hesiga. Většina jeho obrazů vznikla v Lipsku.

„Pro mě jako figurativního malíře šlo o zkušenost, která mě jednoznačně obohatila, takové místo není nikde jinde na světě,“ popisuje Vrága svou motivaci.

Vrágovi Anonymní figuranti reprezentují neznámé německé rodiny ze starých fotografií. Figurativní malby prostupuje motiv smrti, který je vyjádřen nejen prostřednictvím znovuzobrazování zemřelých osob, ale i médiem fotografie.

fotogalerie: Tohle je bucoucnost českého umění. Prohlédněte si práce studentů

V minulosti, ovšem své vlastní, našel téma i Tadeáš Kotrba, syn nedávno zesnulého významného sochaře Mariuse Kotrby. Stopy v krajině jsou silně emotivním obrazem autorových zastřených vzpomínek.

Maloval je bezprostředně po svých cestách do hor, a jsou tak mnohem expresivnější než pozdější část, kterou právě vystavuje Galerie Langův dům ve Frýdku-Místku. Některá plátna však vznikala už během Kotrbova studijního pobytu v Londýně a zachycují i pro něj neobvyklou městskou krajinu.

City prosycená díla jsou odrazem samoty a úniku od traumat běžného života. Zamlžené scény, skryté pod stékající barvou, a abstraktní prvky nechávají divákovi štědrý prostor pro vlastní fantazii, kterou podněcuje především lidský otisk v krajině zpodobněný v nekonkrétních figurách.

Jedna vyobrazená dvojice osob se podobá monumentální soše Svatý Kryštof, kterou Marius Kotrba umístil u olomouckého dálničního obchvatu.

Zkoumavý pohled

Dalším výrazným tvůrcem z pražské akademie je Pavel Příkaský, který vystavuje svůj závěrečný soubor pod jménem Detektiv. „Je to výstižný termín pro mé nahlížení na realitu a filtrování věcí, které zpracovávám obrazem,“ popisuje.

Celkem asi šedesát obrazů je provázáno vizuálními kontrasty a divák si je může spojovat ve vlastní příběh. Prchavé okamžiky a detektivní „stopy“ jsou často vyobrazeny v jemných náznacích a nepůsobí nevkusně či vulgárně ani v případě maleb s pornografickým námětem.

Esej o panta rhei

Jedinou zástupkyní nových médií je brněnská absolventka Aneta Valentová. „V některých případech byl problém zkontaktovat se s autory, některá díla jsme nemohli instalovat z technických důvodů a v neposlední řadě se musíme ohlížet i na to, že jsme komerční galerie, a přemýšlet pragmaticky,“ vysvětluje Kubesa, proč ve výběru galerie převažují obrazy a sochy.

Práce Valentové vychází z teoretické části diplomové práce, ve které se zabývala médiem fotografie. Teoretické poznatky pro ni byly tak inspirativní, že podle nich vytvořila instalaci Vhled. Tu musela kvůli poskytnutému prostoru zredukovat, přesto i z její části jasně vyplývá, že jde o vizuální esej vypovídající o kontrastu plynutí času a jeho zmrazení ve fotografii.

Video zachycující tekoucí řeku v krajině se promítá přes okenní rám s vyrytými slovy panta rhei, tedy vše plyne, která jsou viditelná jen v určitých momentech projekce. Protikladem k pohyblivému obrazu jsou tři snímky, které zachycují stejnou realitu jako video. Instalaci doplňuje zrcadlo s králičíma ušima, které odkazuje na legendu o zobrazení králíka na Měsíci a posouvá úvahu o čase až k pomíjivosti a věčnosti.

Neobjasněná autorská linie

Koncept, který Chemistry Gallery vyzkoušela, funguje díky výběru osobitých tvůrců se snadno rozpoznatelným stylem. Divák lehce seskupuje díla podle autorského klíče, přestože jsou intuitivně rozmístěna po galerii.

Některé soubory tak ovšem nevyniknou ve své plné síle. Díla obsáhlých diplomových prací jsou často těsně provázaná a vizuálně se doplňují nebo vypovídají o vývoji autorské linie. Jenže pro takovou charakteristiku už Chemistry Gallery nenašla místo.

Hledání tvůrčího konceptu tedy navzdory kurátorskému záměru zůstává neobjasněné především kvůli omezeným prostorám galerie.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků