Pařížský Louvre hledá mecenáše, kteří by pomohli dobudovat muzeum islámského umění. Vzniká na jednom z nádvoří Louvru a má být hotové do léta, ačkoliv k jeho dokončení stále chybí deset milionů eur, oznámil ředitel Louvru Henri Loyrette.

"Hledáme dárce s důvěrou, ale starosti mi to nedělá," citovala Loyrettea agentura AFP. Celá expozice, včetně výstavby prostor, omítek i vybavení má stát 98,5 milionu eur.

Galerie islámského umění, která je označována za nejvýraznější objekt Louvru od výstavby známé pyramidy, začala vznikat na ploše 4600 metrů čtverečních už za prezidentského období Jacquese Chiraca v roce 2002. Nachází se na dvorku v tzv. denonském křídlu galerie.

Od léta letošního roku má vystavovat 18 tisíc děl, například ze sbírek, které Louvre podle svého ředitele v posledních pětadvaceti letech spíš opomíjel.

Autoři návrhu jsou Francouz Rudy Riciotti a Ital Mario Bellini. Přišli s konceptem vzdušné stavby, která nemá zastínit okolní budovy. Proto bude mít průhledné stěny a zevnitř umožní výhled na domy obklopující nádvoří, kde galerie stojí.

Vše zakryje zvlněná, lesknoucí se střecha, jež má podle agentury Islam Today připomínat islámský šátek. Pod povrchem má galerie obsahovat další dvě patra.

Francouzská vláda zatím na vznik galerie přispěla 31 miliony a Louvre poskytl z vlastních zdrojů dalších 1,5 milionu.

Zhruba 26 milionů eur dodaly vlády nebo panovníci Maroka, Kuvajtu, Ománu a Ázerbájdžánu. Arabští soukromí dárci a podniky pak přispěly 30 miliony. Nejštědřejší z nich byl saúdskoarabský princ Valíd bin Talál, který na vybudování muzea poskytl 17 milionů eur.

Z francouzských podniků hojně přispěly Total, Lafarge a Bouygues Construction.

Louvre zahájil sbírku, z níž se má pokrýt chybějících deset milionů, začátkem prosince. Podle Loyretta jde vše dobře. "Do konce měsíce se nám podařilo získat polovinu sumy," řekl ředitel galerie.