Letní výstava Rousseaua v Národní galerii se odkládá. Úřady se přou, kdo za to může

Výstava malíře Henriho Rousseaua, která měla být stěžejním bodem letního programu Národní galerie v Praze, se uskuteční až na podzim 2016. Rousseaův slavný autoportrét, který patří mezi nejvýznamnější díla ve sbírkách NG, měla na pražské výstavě doplnit jeho díla půjčená ze zahraničí. Podmínkou bylo recipročně zapůjčit Rousseaův obraz na výstavu do Itálie. Ministerstvo kultury ale podle Národní galerie včas nedalo dílu vývozní povolení. Podle ministerstva bylo řízení zahájeno včas a Národní galerie naopak nedoložila, že transport obrazu neuškodí.

Rousseaův obraz Já, portrét-krajina měl být s dílem Eugena Delacroixe Tygr a lev půjčen do benátského Dóžecího paláce. Ministerstvo kultury dostalo žádost o vývoz 27. února, chyběly však v ní potřebné dokumenty. Proto požádalo galerii o doplnění, jak sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Národní galerie prý ani poté podle ministerstva nedoložila, že obrazy nejsou po cestě ohroženy. Ministerstvo tedy v řízení nepokračovalo a 17. března napsalo galerii, aby se do pěti dnů seznámila s jeho rozhodnutím. To prý galerie neudělala.

"Podali jsme žádost později, než je zvykem, důvodem však bylo zpoždění formalit na italské straně. NG ale tehdy dodala všechny dokumenty, které byly v minulosti obvykle požadované," řekl ředitel NG Jiří Fajt. "Situace je pro NG hodně nepříjemná, zvláště tehdy, když jsme byli domluveni na úzké spolupráci a reciproční výměně. Navíc galerijní obraz měl být středobodem celé výstavy, kterou v Benátkách uvidí jistě přes půl milionu návštěvníků," dodal Fajt.

Výstava v Benátkách vznikla ve spolupráci italského partnera s Musée d'Orsay a Musée de l'Orangerie a po skončení se měla přesunout právě do Prahy. Pražský autoportrét na ní chybí.

NG i přesto navázala úzké vztahy s kolegy z prestižního pařížského muzea a Rousseauova výstava se v Praze uskuteční o rok později. Francouzské muzeum na ni zapůjčí deset maleb tohoto autora, řekl Fajt. Na rok 2017/2018 NG ve spolupráci s Musée d'Orsay koncipuje výstavu na téma Paříž-Praha kolem roku 1900.

NG má nyní na deseti výstavách ve významných zahraničních institucích přes dvě desítky děl. Jsou mezi nimi díla starého umění i několik děl průkopníka abstraktní malby Františka Kupky. Pět jeho obrazů je zapůjčeno pro výstavu Tajemná cesta k modernismu: umělci a proroci 1872-1972 do Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu nad Mohanem. Výstava, jež představuje díla zásadních postav evropského moderního umění, začne v červenci ve Veletržním paláci.

Stěžejní Kupkova Amorfa - Dvoubarevná fuga z roku 1912 je od 30. března součástí výstavy Les Clefs d’une passion v nové budově Nadace Louise Vuittona v Paříži. Sbírka této nadace, která patří k významným kolekcím současného umění, by se měla v budoucnu také představit v Praze.

Z moderních děl má NG v zahraničí ještě obraz Paula Gaugina na monografické výstavě ve Fondation Beyeler v Basileji či obraz Pierra Bonnarda v Musée d'Orsay.

Šest pozdně středověkých reliéfů od Monogramisty IP si půjčilo Uměleckohistorické muzeum ve Vídni na výstavu Albrechta Altdorfera a expresivního umění kolem roku 1500, kterou inicioval Fajt ještě za svého působení v Německu. Sbírka starého umění dále zapůjčila tři portréty na výstavu v Palais des Beaux-Arts v Bruselu.