Na Západě měl někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv pověst může, jenž zosobňuje korupční totalitní systém, do Československa i Afghánistánu poslal vojáky a doma potlačoval disent.

Nová výstava v Moskvě ale temné stránky Brežněvovy osmnáctileté vlády převážně opomíjí. Místo toho zdůrazňuje stabilitu a vliv, který prý Rusko během Brežněvovy éry mělo ve světě.

Jde tedy o podobný pohled na vládnoucí kruhy, jaký dnes ruské úřady uplatňují na nynější vedení země v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, poznamenává agentura AFP.

Výstavu o Brežněvovi, jenž řídil SSSR od roku 1964 do své smrti roku 1982, připravily Ruské státní archivy. Ty prý chtěly "představit Brežněva co nejobjektivněji a ukázat, jaký Sovětský svaz skutečně byl," uvedl kurátor výstavy Michail Prozumenščikov.

Přehlídka začala 19. prosince u příležitosti 109. výročí Brežněvova narození. Muže, jehož zjev charakterizovalo nezvyklé husté obočí, zde fotografie zachycují při lovu, tanci nebo večírcích s přáteli.

"Byl to veselý člověk, který miloval tanec a ženy a rád si dal pivo s přáteli," vypráví návštěvníkům výstavy Prozumenščikov.

Naopak potlačování veškeré opozice za Brežněvovy vlády, hospodářská stagnace Sovětského svazu a korupce jsou zmíněny jen útržkovitě.

Ve vitríně lze vidět dva dekrety s Brežněvovým podpisem: jeden zbavuje všech vyznamenání fyzika a nositele Nobelovy ceny míru Andreje Sacharova, který se stal disidentem, druhý zbavuje sovětského občanství šachistu Viktora Korčného, jenž emigroval na Západ a dvakrát se neúspěšně střetl se sovětským šachistou o titul mistra světa. Jinak nic víc na toto téma.

Chybí jakákoli zmínka, že Sacharov byl zatčen, poslán do exilu a dlouhé roky izolován od okolního světa. Ani se návštěvník nic nedozví o tom, že za Brežněva mnoho odpůrců režimu zemřelo ve vězení, že spisovatele Alexandra Solženicyna režim vyhostil do ciziny a že disidenti se běžně posílali do gulagů nebo zavírali do blázinců, kde byli podrobeni násilné léčbě silnými preparáty.

"Nemůžeme mluvit o všem. Potřebovali bychom mnohem více místa," ospravedlňuje se kurátor výstavy.

Nic také nepřipomíná ponurost všedního života v Brežněvově Sovětském svazu s poloprázdnými obchody, kde mnoho druhů základního zboží chybělo a na ostatní se stály nekonečné fronty.

Pár předmětů naopak zachycuje kult osobnosti, jenž okolo Brežněva postupně sílil: obrovská porcelánová váza se státníkovým portrétem, bronzová socha, různé obrazy zachycující vůdce ve stejnokroji politického komisaře či na malebné procházce lesem.

"Brežněvův kult vytvářelo jeho okolí, nikoli on sám," snaží se Prozumenščikov o upřesnění.

Brežněvova lačnost po vyznamenáních všeho druhu je zdokumentována velmi skromně – několika medailemi. Někdejší muž číslo jedna Sovětského svazu se přitom rád ukazoval či nechával portrétovat ve slavnostní uniformě ozdobené dobrou čtyřicítkou řádů, hvězd a medailí.

Výstava o Brežněvovi není jedinou akcí, která se v současnosti snaží vykreslit pozitivní obraz sovětské minulosti. Tato tendence v posledních letech z iniciativy Kremlu zesílila, poznamenává agentura AFP.

Počátkem února se v Moskvě otevřela výstava děl malíře Alexandra Gerasimova, jednoho z tvůrců socialistického realismu, který se proslavil obrazy oslavujícími Stalina a Lenina.