Výstava v Galerii AMU připomíná filozofa Flussera, jeho myšlenky prozkoumá sympozium

Život a myšlení jednoho z nejvýznamnějších pražských rodáků a intelektuálů 20. století Viléma Flussera představuje nová výstava v Galerii Akademie múzických umění.

Přehlídka nazvaná Bezedno začala toto úterý, v prostorách školy na Malostranském náměstí potrvá do 7. května.

Kombinací archivních dokumentů a uměleckých projektů, na nichž se Flusser podílel, výstava propojuje autorův soukromý a profesionální život poznamenaný několika emigracemi s jeho myšlenkami, texty a uměleckými aktivitami.

Flusser se narodil v Praze roku 1920 ve středostavovské židovské rodině. V roce 1938 byl kvůli nástupu nacismu donucen k emigraci. Se svojí budoucí ženou Edith odjel nejprve do Londýna, později přesídlili do Brazílie.

Flusserovo myšlení je poznamenáno konfliktem klasické osvícenské filozofie, v níž byl vzdělán, s utopickými podmínkami radikálně cizí modernity, do níž byl vržen.

V reakci na beznaděj, kterou vyvolal holokaust a vyhlazení Flusserovy rodiny, autor přinášel originální filozofické úvahy o světě vědeckého pokroku, automatizace a migrace.

Po návratu do Evropy se Flusser během 80. let stal jedním z proroků nastupující elektronické éry. Přestože zemřel na samém počátku internetové doby, jeho chápání sítí a komunikace je přiléhavé i pro současnou situaci, tvrdí autoři výstavy.

Flusser se pokoušel o novou, utopickou formu myšlení, sám ji označoval za "syntetické myšlení" založené na technických obrazech.

Výstava v Galerii Akademie múzických umění kromě předmětů a rukopisů z jeho archivu obsahuje díla umělců, kteří Flussera znali a uctívali, i těch, kteří se jeho teoriemi volně inspirovali.

Je mezi nimi mnoho mezinárodně uznávaných osobností, jmenovitě Luis Bec, Michael Bielicky, Harun Farocki, Joan Fontcuberta, Fred Forest či Andreas Müller-Pohle. Nechybí ani tvorba českých výtvarníků Jiřího Hankeho, Jiřího Skály a Martina Kohouta.

V rámci výstavy se 7. a 8. dubna uskuteční mezinárodní sympozium zvané Hra proti aparátu – Filozofie médií a kultury Viléma Flussera. Zaměří se na reflexe kultury, kterou určují počítačové technologie, ale také staré techniky písma, zobrazování či počítání formující vědění a vnímání.