Mezi nejúspěšnější výstavy Národní galerie v Praze letošního roku dle počtu návštěvníků patří expozice Gerharda Richtera a Františka Skály.

Výstavu Skálových děl již ve Valdštejnské jízdárně za pět měsíců vidělo 53 tisíc návštěvníků. Retrospektivu Gerharda Richtera, která začala o měsíc a půl později, zhlédlo v paláci Kinských zatím 43 tisíc lidí.

Obě přehlídky budou otevřeny do 3. září.

"V posledních třech týdnech pro velký návštěvnický zájem prodloužíme otevírací dobu Valdštejnské jízdárny a paláce Kinských až do 20 hodin. Obě výstavy budou také otevřené denně, tedy včetně pondělí," uvedl generální ředitel galerie Jiří Fajt. Změny platí už pro dnešek.

Výstava výtvarníka, divadelníka i zpěváka Skály představuje umělcova díla od roku 2004 do současnosti. Některá dokonce vznikla na míru Valdštejnské jízdárně.

"Aktuální výstava překvapí všechny, kteří si Skálu spojují s přírodními, zejména dřevěnými materiály. Sochař však stejně rád a momentálně ještě častěji pracuje s laminátem, dráty nebo s plastem zvaným sustamid," napsaly o výstavě Hospodářské noviny.

Celý projekt doplňuje instalace Skálova Prastánku. Neobvyklý kiosek, kde lze získat občerstvení a prohlížet si umělecká díla, stojí na Malostranském náměstí.

Šest metrů vysoký objekt představuje svébytný artefakt.

František Skála vytvořil šestimetrový Prastánek z 350 let starého dubu. Pražanům zažene hlad i žízeň
Šestimetrový Prastánek z 300 let starého dubu zažene Pražanům hlad i žízeň

"Prastánek do turistické plantáže Malé Strany přináší zdivočelou přírodu a zplanělou architekturu. Odkazuje k jiným než pragmatickým hodnotám," říká o svém díle Skála.

Stejně jako většinu svých prací také Prastánek vytvořil z nalezeného materiálu.

Expozice Gerharda Richtera v paláci Kinských je první rozsáhlou retrospektivou jednoho z nejvýznamnějších umělců současnosti ve středovýchodní Evropě.

Více než 70 děl představuje široké spektrum jeho tvorby od fotorealistických maleb po geometrické abstrakce.

"Ta výstava nám ukazuje, o co všechno jsme přicházeli, co jsme kvůli komunismu nemohli vidět," prohlásil před vernisáží ředitel Národní galerie Jiří Fajt, pro kterého sedmdesátka obrazů mapující všechna důležitá období Richterovy tvorby prý představuje splněný sen.

Motorem velké části Richterových prací byly vztah k minulosti a aktuální společenská témata. Ukazuje to i jeho jediný obraz ve vlastnictví české veřejné instituce.

Černobílé plátno nazvané Strýček Rudi, které zachycuje usmívajícího se vojáka wehrmachtu, malíř v osmdesátých letech daroval Památníku Lidice.

"Obraz, inspirovaný rodinnou fotografií strýce, který bojoval "na špatné straně" a začátkem války padl, už nevyvolává tak silné emoce jako v době svého vzniku v šedesátých letech," poznamenaly nad pražskou výstavou Hospodářské noviny.

Přehlídku německého malíře v Praze doplnila projekce filmu.

Dokument Konec vzpomínek postavený na výpovědích přeživších holokaust, kteří po válce odešli do Švýcarska, se promítal za účasti režiséra Petera Scheinera 24. července v Anežském klášteře. Tam je umístěna Richterovy výstavy odkazující k holokaustu.