On-line reportáž
Na Novém Zélandu se během raftování utopil oscarový zvukař Michael Hopkins, který se proslavil zejména prací na trilogii Pán prstenů. Třiapadesátiletý Hopkins zemřel v neděli, kdy pro něj tragicky skončila vyjížďka na divoké vodě. Informoval o tom deník New Zealand Herald.
Hopkins sjížděl společně s manželkou a dalším známým řeku Waiohine na novozélandském Severním ostrově. Všichni na sobě podle policie měli záchranné vesty a helmy, Hopkins však kvůli nárazu silného zpětného proudu z raftu vypadl a utopil se.
Hopkins byl dlouholetým spolupracovníkem svého krajana, novozélandského režiséra Petera Jacksona. Jako zvukař se podílel už na jednom z jeho prvních filmů Braindead - Živí mrtví (1992). Práce na Jacksonově tolkienovské trilogii Pán prstenů mu pak v roce 2003 vynesla prvního Oscara: oceněn byl za druhý díl trilogie s názvem Dvě věže. Druhého Oscara získal v roce 2006 za film King Kong. Hopkins oba Oscary získal společně se svým americkým kolegou Ethanem Van der Rynem.
V jeho filmografii jsou ale desítky snímků včetně Transformers, Dream Girls a Blade Runnera. (čtk)
Nejoblíbenější letošní inscenací Východočeského divadla v Pardubicích se stal známý muzikál Zpívání v dešti v režii Petra Novotného. Druhé místo v anketě diváků patří loňskému a předloňskému vítězi dramatu Amadeus, které nastudoval režisér Michael Taranta. Třetí příčku v divácké oblíbenosti obsadila inscenace Shakespearovy tragédie Richard III. v režii Zdeňka Duška. Informoval o tom mluvčí divadla Radek Smetana. "Jde o typický rodinný muzikál, který baví diváky všech věkových kategorií," uvedl k neoblíbenější letošní hře Smetana.
Hudební romantická komedie vychází ze stejnojmenného amerického filmového muzikálu z roku 1952. Příprava muzikálu trvala téměř rok. Herci se totiž vedle zpěvu museli naučit i správně stepovat a tančit. Hra je velmi náročná i tím, že na jevišti vystupuje asi 30 lidí, kteří se vystřídají ve stovce kostýmů. Kromě známé písně Singin' in the Rain nabízí romantická komedie další melodie a především taneční a stepařské kreace. Divadlo před Vánoci vydalo doprovodné CD s písněmi z představení, které bude pokřtěno při první novoroční repríze Zpívání v dešti 8. ledna.
Drama Petera Shaffera Amadeus je na pardubické scéně stálicí v oblibě diváků. V rolích hudebních rivalů vystupují Josef Vrána jako Salieri a držitel Ceny Thálie 2010 pro činoherce do 33 let Ladislav Špiner coby Mozart. Působivá inscenace o velikánech lidstva i o nás samých nabízí kromě hereckých výkonů setkání s Mozartovou hudbou a živě zpívanými operními áriemi, proto na vzniku inscenace spolupracovala také Komorní filharmonie Pardubice pod vedením šéfdirigenta Marka Ivanoviče. S Amadeem se pardubické publikum 18. ledna po 42 reprízách rozloučí, a to opět za doprovodu filharmoniků.
První a nejslavnější tragédii Williama Shakespeara Richard III. uvedlo divadlo poprvé letos 13. října. Samozvaného státníka, který pro vlastní zájmy neváhá zničit každého, kdo mu stojí v cestě, ztvárňuje Martin Mejzlík.
Možnost zvolit inscenaci roku měli i novináři a kritici. Cenu novinářů letos obdrželo zpracování Shakespearovy magické komedie Sen noci svatojánské v režii Mariána Pecka. Inscenace měla premiéru v červnu na vyhlídce hradu Kunětická hora, nyní se uvádí v Městském divadle.
Tento rok Východočeské divadlo navštívilo 118.826 diváků, o téměř 3000 méně než vloni. Pardubická scéna se opět zařadila mezi nejnavštěvovanější jednosouborová divadla v České republice. Celkový počet představení spolu s dovozovými akcemi a zájezdy činil 446. Nejnavštěvovanějším titulem roku 2012 se stala komedie S cizí dámou v cizím pokoji, kterou vidělo 8986 diváků, těsně následovaná veselohrou Blbec k večeři s 8647 diváky a muzikálem Zpívání v dešti s 8022 diváky. (čtk)
Novou faktografickou knihu o Jaroslavu Haškovi připravuje literární historik Radko Pytlík, který je považován za největšího znalce jeho života a díla. Začátkem roku 2013 vyjde v nakladatelství Emporius pod názvem Život Jaroslava Haška. Od smrti populárního spisovatele a autora nejpřekládanějšího českého románu Osudy dobrého vojáka Švejka uplyne 3. ledna 90 let.
"Pokusil jsem se vytvořit životopis tohoto spisovatele ve faktech a dokumentech. Tedy zachytit jeho život, dobu a uvést bibliografické údaje o Haškově díle. Je tam zachycen prakticky každý den či týden, publikace má 280 stran a měla by sloužit jako podklad mezinárodní konference, která má být v dubnu v Lipnici nad Sázavou, kde Hašek strávil poslední část života a napsal tři ze čtyř dílů Švejka," řekl Pytlík.
V Lipnici bude také odhalen Haškův pomník. Pytlík o Haškovi napsal dosud nejúplnější literární a životopisnou monografii Toulavé house. Znalec upozornil, že Haškova životní dráha nebyla jednoznačná ani jednoduchá, jak si někteří lidé v různých dobách představovali. "Za kultu osobnosti a komunismu se nelíbilo, že byl příliš bohém. Teď se zase kritizuje, že byl přesvědčením anarchista a svým způsobem spolupracoval s prvními fázemi ruské revoluce," uvedl Pytlík.
Podle něj byl Hašek vzdělaný a chytrý člověk, génius, jemuž se přezdívalo vědecký humorista. "Psal podle Ottova slovníku naučného, který si otevřel, všiml si některého hesla, a napsal o tom povídku. Ale protože byl humorista, stal se postavou, která se nebrala vážně," řekl Pytlík. Haškův satirický a protiválečný román Osudy dobrého vojáka Švejka, ve kterém se autor po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby, byl přeložen do 58 jazyků.
"Protože je tam něco obecně lidského. Je tam člověk zachycený v základních existenciálních situacích. Když je válka a kolem vás třískají šrapnely, tak se krčíte k zemi. A u té země to vypadá jinak než v parlamentu, kde můžete lhát, vymýšlet si, družit se s kamarády a také pít v restauraci. Ale na té zemi za války najednou ucítíte to elementární, co je v člověku," podotkl Pytlík. Do Švejka se podle něj zhustily konkrétní zážitky dějin i existenciální pocity. Haškovo dílo lákalo ke zpracování filmaře i divadelníky. Inspirovali se jím režiséři Karel Lamač, Martin Frič i Gustav Machatý.
V roce 1926 vznikla první verze Švejka, ještě němá, s Karlem Nollem v titulní roli. V roce 1931 ho ztvárnil Saša Rašilov a ve druhé polovině 50. let ve dvojdílné adaptaci Rudolf Hrušínský. "Původně chtěl režisér Karel Steklý obsadit už v roce 1948 Jana Wericha," uvedl Pytlík. V roce 2004 se Steklého filmy objevily na DVD. Loutkové zpracování tří epizod Švejkových osudů Jiřím Trnkou s nezaměnitelným Werichovým komentářem z 50. let je klasikou české animované filmové tvorby.
Trnkovy slavné animované snímky z 50. let byly v roce 1988, tehdy v západoněmecké koprodukci, doplněny pod vedením režiséra Stanislava Látala na desetidílný projekt. Počet domácích divadelních inscenací Švejka dosahuje od roku 1945 téměř pěti desítek. Podle Divadelního ústavu jde většinou činohry. Nechybí ani tři operety Jaroslava Křičky, Luboše Fišera a Ladislava Matějky, opera Roberta Kurky a muzikál uvedený v roce 2008 v pražském Divadle Hybernia. (čtk)
Benátský královský palác na Náměstí svatého Marka, který byl postaven na příkaz francouzského císaře Napoleona a v němž bydlela rakouská císařovna Sisi, po téměř sto letech zapomnění znovu otevírá své brány veřejnosti. Píše o tom agentura AFP. Jak vysvětlit tak dlouhou odmlku? "Ve všeobecném povědomí Benátčanů zůstává Napoleon především mužem, který skoncoval se slavnou benátskou republikou trvající od roku 697 do roku 1797," vysvětluje Andrea Bellieni, ředitel muzea Correr, pod něž spadají královské komnaty.
Pokud jde o císařovnu Sisi, zůstává především symbolem rakouské nadvlády, období dějin, které Benátčané dlouho raději přecházeli mlčením. A to do té doby, dokud Francouzský výbor pro záchranu Benátek, jemuž předsedá Jérôme Zieseniss, nenařídil financovat restaurování honosných komnat, jež byly po desetiletích nezájmu v žalostném stavu.
Díky rozpočtu ve výši 2,5 milionu eur (62,5 milionu Kč), pocházejícímu především od soukromých mecenášů, mohly být zrekonstruovány přijímací pokoje a komnata císařovny tak, jak je mohla v roce 1856 spatřit sama Sisi, jíž bylo tehdy 19 let, a František Josef I. pouhé dva roky po svatbě. Nábytek pokoje respektuje tehdejší módu, zvláště tehdy ve Vídni oblíbený novobarokní sloh. Platí to zvláště pro rozkošný budoár císařovny, malý klenot vyzdobený ženskými alegoriemi a girlandami ledňáčků a konvalinek.
I když zde Napoleon, který se nechal v roce 1805 prohlásit italským králem, nikdy nepobýval, byl to právě on, kdo v roce 1807 rozhodl při svém příchodu do Benátek o výstavbě paláce v srdci dóžecího města, naproti slavnému chrámu svatého Marka. Stavba byla hotova za šest let. Je to dnes jediný královský novoklasicistní palác v Itálii, dílo Giuseppa Borsata, žáka francouzských umělců Perciera a Fontaina, otců empírového slohu. Schodiště a vestibul, taneční sál, trůnní sál a komnaty nabízejí návštěvníkům úchvatnou podívanou.
"Přišli jsme sem docela náhodou a jsme příjemně překvapeni, mysleli jsme, že tu najdeme jen muzeum s obrázky. Taneční sál je překrásný," říkají nadšeně Marc a Marie z francouzského města Nimes, kteří přijeli strávit víkend do Benátek. Napoleonův odkaz Benátské republice tedy znovu zazářil v celé své nádheře. "Napoleon nepochybně poslal do Louvru mnoho děl spojených s historií Benátek, počínaje koňskými sochami z Náměstí svatého Marka, ale také díky němu bylo mnoho děl zachráněno," zdůrazňuje Andrea Bellieni.
Palác připomíná Napoleona a jeho nevlastního syna, italského místokrále Evžena de Beauhernais, jehož matkou byla Napoleonova choť, císařovna Josefina, ale také nese stopy legendární císařovny Sisi. "Byla to mimořádná žena, nejen krásná, ale také velmi citlivá. Právě zde se jí podařilo přesvědčit manžela, aby propustil politické vězně," konstatuje Jérôme Zieseniss.
K dalším slavným hostům paláce patří takové kontroverzní osobnosti, jako byl Adolf Hitler nebo Benito Mussolini, ale také poslední italský král Umberto II., který zde krátce pobýval před odchodem do portugalského exilu. Letos v létě bylo otevřeno devět pokojů či sálů. Nyní se chce Jérôme Zieseniss pustit do císařského apartmánu, čtyř pokojů, jejichž restaurování bude stát 800.000 eur (20 milionů Kč). Na financování se budou podílet jeden ruský oligarcha a jedna luxusní značka. Jérôme Zieseniss doufá, že už na jaře bude moci zpřístupnit dva nebo dokonce tři pokoje. "Je to výzva, protože tu je zapotřebí znovu udělat okna i dveře, zkrátka všechno," dodává džentlmen zamilovaný do Benátek, jehož zřejmě nic neodradí. (čtk)
Právě před třemi lety lidé po celém světě spěchali se podívat na Avatar Jamese Camerona, který se rychle stal finančně nejúspěšnějším filmem všech dob i kvůli průlomové digitální 3D technologii. Ale při pohledu zpět se zdá, že Avatar byl vrcholem trojrozměrného natáčení a od roku 2009 se mu jen máloco přiblížilo. Vyprchala po třech letech přitažlivost 3D? ptá se BBC. Nic Knowland byl v Británii 30 let respektovaným kameramanem. Zažil, jak filmové módy přicházejí a odcházejí, ale žádná ho nenechala tak v klidu jako 3D. "Z kameramanovy perspektivy může některým filmům pomoci. Ale u mnoha snímků jen rozptyluje a divákům přináší poměrně nepříjemné vizuální zážitky. Ještě jsem nepotkal kameramana, který by byl z 3D opravdu nadšený," řekl.
Tento názor podporuje další britský kameraman Oliver Stapleton, který natočil třeba filmy Pravidla moštárny a Návrh. "3D jde proti vyprávění příběhu, u něhož je cílem vcítění do postavy. Stále vám připomíná, že se díváte na plátno - a brání vám, abyste se citově angažovali. Přirozené lidské vidění se v ničem nepodobá filmovému 3D," řekl. "Dvojrozměrná technologie tolik neupozorňuje na iluzi filmu. Je to samozřejmě tím, že jsme na ni zvyklí, ale také se nesnaží napodobovat naše vidění. Mým cílem jako kameramana je, aby vás nic nerušilo. 3D říká ´Podívejte se, já jsem film!´, zatímco 2D jednoduše říká ´Byl jednou jeden ...´," dodal Stapleton.
On i Knowland připouštějí, že technologie 3D může pomoci animovaným filmů jako je Avatar (a podle Knowlanda je to zatím asi nejlepší použití 3D, jaké zná). Ale ani jednoho z nich od Avataru nic nepřesvědčilo, že 3D může spolehlivě sloužit potřebám seriózního dramatu. Pochybovačům by mohl dát potravu k přemýšlení nový film Anga Leea Pí a jeho život. Kritici oceňují režisérovo vynalézavé a sebejisté použití 3D ve filmu, ve kterém je mladý hrdina unášen oceánem a pomalu krotí impozantně provedeného a velmi hrozivého tygra.
Ang Lee trvá na tom, že když se 3D použije chytře, tak si již v dramatu zajistilo své místo. "Protože je zkušenost 3D stále mladá, tak některé diváky mate. Ale dobrý režisér může této nejistoty využít k přesvědčení diváka, aby uvěřil tomu, co se na plátně děje," uvedl. A měl Ang Lee o této technologii pochyby? "Pořád. Dlouho máme vztah k tomu, jak vypadá 2D a k tomu, jak nám dobře vypráví příběhy. Když jsme vyrůstali, líbila se nám jeho solidnost - i když filmaři to oku vynahrazují iluzí hloubky a stíny. Technologie 3D je prchavější - současně jí věříme i nevěříme. Myslím, že nám připomíná první filmy, které jsme viděli v dětství," řekl Lee.
"Když se objeví nové médium, lidé je neberou vážně, protože je nespojujeme s dobrou filmařinou. Používá se pro kreslené filmy, akční filmy a laciné horrory. Ale médium samotné je neutrální - jde o to, jak je použijete. A my stále sestavujeme jeho jazyk," dodal.
Němec Torsten Hoffmann nedávno přesunul svůj 3DContent Blog do Austrálie. Odtamtud sleduje trhy, kde podle něj 3D opravdu roste: Asii a především Čínu a Jižní Koreu. "Jen v Číně je asi 10.000 pláten vybaveno pro 3D - to je skoro čtvrtina celosvětového počtu. A když si čínští diváci mohli vybrat u stejného filmu mezi 3D a 2D, tak si v naprosté většině vybrali trojrozměrný snímek. A nejde jen o kina, i hlavní čínská televize CCTV do 3D hodně investuje," řekl Hoffman.
Podle Roberta Mitchella z časopisu Variety si diváci v Evropě a Americe ke 3D našli přirozený přístup. "Většina lidí má poměrně promyšlený názor na to, co opravdu potřebuje vidět v digitálním 3D - na rozdíl od filmů, kdy si myslí, že to jejich divácký zážitek nezlepší nebo může být i obtížné. Po vrcholku, kterým byl Avatar, přistupují diváci chytře k menším filmům, u kterých se zřejmě nevyplatí si připlatit za 3D," řekl. "A lidé ve studiích nejsou hloupí: brzy si uvědomili, že skoro nikdo nejde na film jen proto, že je ve 3D. Když je film od počátku dobře připravován pro 3D, tak to poznáte. Dobrými příklady z poslední doby je animovaný Madagaskar 3 nebo poslední film ze série Transformers. na druhou stranu si myslím, že poslednímu snímku o Harrym Potterovi 3D vůbec nepomohlo," dodal Mitchell.
"Režiséři jako Wim Wenders, Werner Herzog, Martin Scorsese a Ang Lee ukázali, že se 3D dá použít zajímavým způsobem. Ve 3D nejsou jen šmejdy. A lidé tvrdící, že technologie 3D je nakonec propadák, přehánějí. Ale Christopher Nolan zatím není fanouškem a nikdy neuvidíme film ve 3D od Quentina Tarantina, který nemá rád ani digitální kamery," řekl.
"Příští velkou událostí může být Velký Gatsby od Baza Luhrmana s Leonardem DiCapriem, který má jít do kin v květnu. Zdálo by se, že to není přirozená látka pro 3D, ale Luhrmann je režisér, který dá hodně na styl a umí ho využít," prohlásil Mitchell. "Ale je pravda, že před třemi lety převládající pocit, že studia chtějí, aby všechny velké filmy byly automaticky ve 3D, je pryč. Filmaři šli do protiofenzivy a vyhráli," prohlásil Mitchell. (čtk)
Ve francouzských médiích vypukla polemika, proč mnozí francouzští herci mají ve Francii příliš vysoké příjmy, vyšší než dostávají v USA. Francouzské filmy tak podle kritiků současného financování místní kinematografie nebývají rentabilní, přestože na jejich tvorbu jdou i státní dotace.
Světově proslulí herci jako Vincent Cassel, Jean Reno, Marion Cotillardová, Gad Elmaleh, Guillaume Canet, Audrey Tautouová či Léa Seydouxová dostávají za roli ve francouzském snímku 500 tisíc až dva miliony eur (12,6 milionu až 50,2 milionu korun). U role v americkém filmu se ale podle deníku Le Monde spokojí s 50 tisíci až 200 tisíci euro.
Průměrné náklady na natočení francouzského filmu, který je zpravidla určen jen pro místní trh, jsou 5,4 milionu eur. Vyšší náklady mají ve světě už jen velká americká studia, jejichž snímky se ale prodávají i v zahraničí. Všechny francouzské filmy natočené v roce 2012 byly podle Le Mondu bez ohledu na jejich případný divácký úspěch prodělečné.
Přeplácení herců a další přílišné náklady na natáčení umožňuje ve Francii systém financování kinematografie, který čerpá ohromné prostředky v podobě přímých dotací od státních subjektů a nepřímých dotací od soukromých televizních stanic, které jsou povinné investovat do místní filmové tvorby, tvrdí francouzský distributor a producent Vincent Maraval, který založil distribuční filmovou společnost Wild Bunch.
Kritika financování místní kinematografie zazněla v době, kdy se v médiích i na politické scéně debatuje o tom, jak hodnotit chování francouzských herců, kteří se ve snaze odvádět nižší daně stěhují do zahraničí. Debatu vyvolalo nedávné oznámení velmi dobře placeného Gérarda Depardieua, že se stěhuje do Belgie. Podobně se již dříve ale podle Le Mondu zařídili mnozí další herci, například Alain Delon, Johnny Hallyday či Dany Boom. (čtk)
Národní filmový archiv (NFA), který letos oslaví sedmdesátiny, vydal reprezentativní publikaci mapující animovanou tvorbu vzniklou na území dnešní České republiky v letech po první světové válce. Pod názvem Český animovaný film I 1920-1945 zahrnuje údaje ke všem doloženým českým animovaným filmům.
Její součástí je sada tří DVD s dochovanými snímky vyrobenými před znárodněním kinematografie. Jde o 76 titulů o celkové délce sedmi hodin, filmů kreslených, loutkových, kombinovaných i těch využívajících marionety. Velká část vznikla pro reklamní a instruktážní účely. Podle spoluautorky publikace Michaely Mertlové tkví obrovská hodnota v tom, že právě ty často existovaly v jediné kopii. Samostatně vychází další DVD s výběrem nejzajímavějších filmů (30 titulů) ve speciální edici NFA, kterou před dvěma lety zahájilo úspěšné DVD Marijka nevěrnice, oceněné na festivalu archivních filmů v Boloni.
Vedle snímků, na kterých se podíleli proslulí režiséři jako Hermína Týrlová, Karel Zeman, Břetislav Pojar či Eduard Hofman, představuje archiv i práci dnes méně známých tvůrců, kteří stáli u zrodu české animované tvorby (Irena a Karel Dodalovi). Na DVD naleznou zájemci také dílo zahraničních tvůrců. Nejstarší snímky uvedené na DVD pocházejí z poloviny 20. let. Převážně se jedná o krátké reklamní a propagační filmy. Součástí DVD jsou rovněž krátké filmy inspirované americkými groteskami či abstraktní snímky výtvarníků, kteří byli osloveni firmami sídlícími na českém území (György Pál, George Friedrich, Hans Fischerkoesen). (ČTK)
Před rokem, 3. ledna 2012, zemřel ve věku 87 let spisovatel Josef Škvorecký. Někdejší exulant, který poslední čtyři dekády strávil hlavně v Kanadě, napsal úctyhodnou řadu próz, několik filmových scénářů, nesčetně mnoho článků, studií či esejů a již za svého života se zařadil mezi klasiky české literatury. Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924 ve východočeském Náchodě. Ranné okouzlení literaturou, jazzem a dívkami mu vydrželo po celý život. Přežil totální nasazení a po válce vystudoval filozofii a angličtinu na Karlově univerzitě.
Než se stal ve svých téměř třiceti letech redaktorem v nakladatelství, měl za sebou vojenskou službu i krátkou zkušenost pedagoga. O deset let později byl díky Zbabělcům již známým literátem a během 60. let se stal jedním z nejčtenějších českých spisovatelů. V době, kdy se nakrátko uvolnily politické poměry, mu vyšla mimo jiné díla Legenda Emöke (1963), Konec nylonového věku (1968), Hořkej svět (1969) či Lvíče (1969).
V roce 1969 odešel s manželkou do exilu, skončili v kanadském Torontu. Jejich prvním počinem ve vlastním nakladatelství byl Škvoreckého román Tankový prapor (1971). Ke stěžejním dílům se řadí i jeho romány Mirákl (1972) a zejména Příběh inženýra lidských duší (1977). Škvorecký byl také profesorem americké a moderní anglické literatury na Torontské univerzitě, dlouhá léta vedl kurzy tvůrčího psaní, překládal. Nesmazatelnou stopu pak v české kultuře zanechalo hlavně společné dílo manželů Škvoreckých - torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo českou exilovou a samizdatovou literaturu. V roce 1990 Škvorecký (spolu s manželkou) obdržel Řád Bílého lva III. třídy, v roce 1999 státní cenu za literaturu a v roce 2004 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta, pro kterou si z Kanady dokonce osobně přiletěl. (ČTK)
Ve věku 86 let zemřel na Nový rok polský kreslíř Marian Wantola, autor animovaných postaviček Bolka a Lolka. Podle deníku Gazeta Wyborcza to dnes oznámily filmové ateliéry ve městě Bielsko-Biala, kde kreslíř pracoval více než 50 let. Jeho postavičky, známé i v Čechách z Večerníčku, si oblíbili diváci v mnoha zemích.
Wantola podle pozůstalých svou práci miloval a rád se setkával s dětmi, kterým byly jeho animované filmy určené především. Nejraději měl podle listu Gazeta Wyborcza postavičku psa Rexíka, která je ale českým divákům měně známá než dvojice Bolek a Lolek.
Wantola zemřel v nemocnici ve městě Wilkowice. (ČTK)
Po loňském koncertu zpěváka a producenta Stephena Marleyho se v Praze 13. února představí další z mnoha potomků největší hvězdy reggae Boba Marleyho - jamajský zpěvák, muzikant, herec a producent Ky-Mani Marley. Syn tenisové šampionky Anity Belnavisové, který ve svých dvaceti letech debutoval albem Like Father Like Son s předělávkami hitů svého otce, při své první návštěvě metropole představí aktuální nahrávku New Heights.
"Stejnojmenný singl New Heights se stal hitem mnoha večírků i u nás. Za pozornost také stojí i několik nových hitů v produkci jamajského hitmakera Dona Corleoneho, s kterým Ky-Mani Marley natočil písně Rasta Love, Brave Ones, War nebo Be Smart. Jsme si jistí, že naživo bude Ky-Maniho česká premiéra velkou událostí," uvedl za pořadatele Lukáš Kolíbal. Mezi starší hity Ky-Maniho patří cover písně Electric Avenue od Eddyho Granta, Fell in Love with Rastaman nebo velmi osobní skladba Dear Dad, která vychází z dopisu pro jeho zesnulého otce.
Ky-Mani Marley, který vedle zpěvu hraje na kytaru, trumpetu a piáno, se uplatnil také jako herec. V roce 2002 si zahrál hlavní roli v gangsterském filmu Shottas po boku Wyclefa Jeana a Spragga Benze. O rok později jej britský režisér a dýdžej Don Letts obsadil do romantické jamajské komedie One Love. Šestatřicetiletý Ky-Mani je předposledním z oficiálně přiznaných jedenácti dětí Boba Marleyho s různými partnerkami, které spoluzakladatel a významný představitel reggae uvádí na svých webových stránkách. Většina jeho potomků se aktivně věnuje hudbě - například dcery Sharon a Cedella se uplatnily jako zpěvačky a tanečnice. (ČTK)
Kapela Sto zvířat pokračuje v turné k loňskému albu Hraju na klavír v bordelu, k němuž v roce 2012 absolvovala 24 koncertů po celé republice, které navštívilo přes 7000 posluchačů. První letošní zastávkou bude 24. ledna koncert v pražském Lucerna music baru, kde v současné sestavě ještě kapela nikdy nevystupovala a vrací se sem po deseti letech.
"Jako vždy i tentokrát Sto zvířat na turné přišlo s velkolepě pojatou scénou, která evokuje atmosféru nepříliš prosperujícího hotýlku s nevalnou pověstí, s blikajícím neonem, červenými lampičkami a pelichajícími boa," uvedl kapelník, zpěvák a perkusista Jan Kalina k dosavadním koncertům, které nabídly 14 písní z nového alba i prověřené hity jako Nikdy nic nebylo, Nejkratší cesta nebo Dáma s čápem.
Turné po patnácti městech zakončí 19. dubna vystoupení v Říčanech. Album Hraju na klavír v bordelu vzniklo ve studiu Sono pod producentským dohledem Milana Cimfeho a Jana Kaliny. Veškeré texty jsou jako obvykle z pera saxofonisty Tomáše Belka. Hudební stránku alba uchopili, stejně jako u dvou předchozích alb, Kalina a Karel Šváb posíleni o kytaristu Jana Berušku Šobra. Skladby jako Lustr, Baťůžek, nebo G.O.P. již kapela hrála od loňského května na koncertech. (ČTK)
Ve věku 85 let zemřela v úterý americká zpěvačka Patti Pageová, která udělala z písničky Tennessee Waltz jednu z nejprodávanějších nahrávek všech dob. Pageová podle jejího manažera zemřela na Nový rok v kalifornském městě Encinitas, uvedla agentura AP.
Pageová se řadila mezi zpěvačky z největším počtem prodávaných nosičů. V historii se jich prodalo více než 100 milionů. Do amerického žebříčku nejposlouchanější hudby Top 10 se dostalo 24 jejích nahrávek, z toho čtyři obsadily první místo.
Byla také první zpěvačkou, která měla ve třech nejvýznamnějších televizních společnostech svůj program, včetně The Patti Page Show na stanici ABC. (ČTK)
První díl filmu Hobit přilákal o třetím víkendu od premiéry do českých kin 92 724 diváků. Za zhlédnutí snímku s podtitulem Neočekávaná cesta nechali v pokladnách 14,7 milionu korun. Snímek tak opět vedl tabulku návštěvnosti. Podle informací Unie filmových distributorů má už na kontě skoro 460 000 diváků, tržby přesáhly 70 milionů korun.
Druhé místo s velkým odstupem obsadil v předsilvestrovském víkendu se 17 493 zájemci nový belgický animovaný snímek Sammyho dobrodružství 2, který na třetí pozici odsunul americký film Pí a jeho život. Ten zhlédlo 14 762 lidí.
Za ním skončil akční snímek Jack Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v titulní roli tajemného elitního vyšetřovatele. První pětici uzavřel americký přepis Tolstého Anny Kareniny s Keirou Knightleyovou v hlavní roli. Hobit se s bondovkou Skyfall, která je aktuálně na desátém místě, podílí na razantním zvýšení návštěvnosti kin na konci roku. Oba tituly totiž mají nakročeno k půlmilionové hranici. Více než 400 000 diváků zhlédlo upírskou epopej Twilight Saga: Rozbřesk - 2. část, rovněž z americké produkce. (ČTK)
Pořadí na prvních čtyřech místech v čele tuzemské prodejní hitparády se oproti minulému týdnu nezměnilo - vede deska Tak mě tu máš Jaromíra Nohavici, na druhém místě zůstává Inzerát od skupiny Kryštof, na třetím držitel zlatého Českého slavíka Tomáš Klus s více než rok starým albem Racek a na čtvrtém nahrávka Vojtěcha Dyka a big bandu B Side Band natočená na koncertu v pražské La Fabrice.
Na páté místo z devátého postoupil Karel Gott s převzatými popovými hity Dotek lásky. Následuje nové album Lucie Bílé Modi a starší album britské zpěvačky Adele s názvem 21. Osmá příčka Václava Neckáře s deskou Dobrý časy znamená jeho návrat do první desítky, deváté je album Jediný čo hreší slovenského rappera Rytmuse. První desítku uzavírá Tomáš Klus se svým debutem Cesta do záhu(d)by a druhou desítku nejprodávanějších nahrávek otvírá deskou Hlavní uzávěr splínu. Do druhé desítky nejprodávanějších alb se dostal také Karel Plíhal s deskou Vzduchoprázdniny, Michal Prokop & Framus Five s nahrávkou Sto roků na cestě, kompilace Petra Hapky Pozdní sběr a Nohavicovy Archivy se otevírají ... koncerty 1982 a 1984.
Ze zahraničních alb se v popředí hitparády objevilo vystoupení skupiny Coldplay Live 2012, nahrávka britské chlapecké pětice One Direction s názvem Take Me Home, záznam posledního koncertu legendární kapely Led Zeppelin z roku 2007, novinka zpěvačky Pink Truth About Love a Robbieho Williamse Take the Crown. (ČTK)
Americký spisovatel Dennis Lehane, mezi jehož bestsellery patří Tajemná řeka či Prokletý ostrov, slíbil pojmenovat jednu z postav ve svém příštím románu po člověku, který mu přivede zpátky zatoulaného psa. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.
Fenka Tessa plemene beagle, která se zaběhla, když přeskočila plot domu ve městě Brookline v Massachusetts, je podle spisovatelova prohlášení "chytrá, rychlá a neuvěřitelně sladká". Ten, kdo Tessu přivede, se může těšit nejen na literární slávu, ale potenciálně i na to, že se po něm pojmenovaná postava objeví na filmovém plátně.
Podle Lehaneových románů bylo natočeno několik filmů včetně Prokletého ostrova, v němž si v roce 2010 v režii Martina Scorseseho zahrál v hlavní roli Leonardo DiCaprio. Herec Ben Affleck jako svůj režijní debut použil adaptaci Lehaneova románu Sbohem, baby (2007), zatímco herci Sean Penn a Tim Robbins posbírali Oscary za filmovou verzi Tajemné řeky (2003), kterou režíroval Clint Eastwood. Jako autor je Dennis Lehane podepsaný také pod úspěšným televizním seriálem Castle na zabití. (ČTK)
Americký rocker Bruce Springsteen dostane cenu pro Osobnost roku 2013 organizace MusiCares. Ta každoročně vyznamenává osobnosti propojující hudební úspěchy s dobročinností. O novém nositeli ocenění ve středu podle agentury Reuters rozhodla americká Národní akademie hudebního umění a věd, která nadaci MusiCares založila.
Cena MusiCares bude 63letému Springsteenovi předána 8. února, dva dny před slavnostním udílením hudebních cen Grammy, které rovněž pořádá hudební akademie. Springsteen známý také pod přezdívkou The Boss po léta aktivně podporoval nejrůznější charity včetně těch, které pomáhají bezdomovcům, lidem trpícím hladem nebo válečným veteránům. Loni se zúčastnil benefičních koncertů na pomoc obětem superbouře Sandy.
Mezi nositele ocenění patří hudební osobnosti jako Tony Bennett, Bono, Phil Collins, Neil Diamond, Aretha Franklinová, Sting, Paul McCartney, Luciano Pavarotti nebo Barbra Streisandová. (ČTK)
Národní galerie prodloužila retrospektivní výstavu malíře a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka ve Veletržním paláci v Praze do 20. ledna. Od jejího zahájení na konci loňského září si více než stovku děl prohlédlo přes 15 000 lidí. Pro velký zájem veřejnosti se galerie rozhodla expozici s názvem Ecce homo o 14 dnů prodloužit, sdělila mluvčí NG Eva Kolerusová.
Výstavě v prvním patře Veletržního paláce dominuje ústřední téma Pištěkovy tvorby - vztah člověka a technické civilizace. Expozice zahrnuje všechna důležitá období v umělcově životě. Jsou zde legendární fotorealistické obrazy ze závodních okruhů, inspirované světem rychlých aut, nechybí ale ani abstrahující objekty ze 60. let, různě řezané a deformované části motorů a chladičů. Kromě maleb a kreseb jsou k vidění i čtyři velké prostorové instalace, vytvořené Pištěkem přímo pro daný prostor.
Pištěk oslavil vloni 25. října osmdesáté narozeniny. Na výtvarnou scénu vstoupil koncem 50. let po ukončení studií na Akademii výtvarných umění. Proslavil se jako kostýmní výtvarník - s režisérem Františkem Vláčilem spolupracoval na filmech Údolí včel či Markéta Lazarová, s Milošem Formanem na Valmontovi nebo Amadeovi, za něhož získal Oscara za kostýmy. Do roku 1973 byl také československým reprezentantem v automobilových závodech. (ČTK)
V pasáži paláce Lucerna v Praze si mohou zájemci ode dneška do 3. února prohlédnout výstavu 45 plakátů celovečerních hraných filmů i dokumentů uvedených do kin v loňském roce. Tyto snímky se ucházejí o České lvy za rok 2012. Tvůrci plakátů mohou uspět v soutěži o Nejlepší filmový plakát, kterou Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyhlašuje každoročně od roku 1998.
O tom, který výtvarník získá toto ocenění, které nemá podobu sošky Českého lva, se filmaři dozvědí na nominačním večeru 2. února. "Zatím nejvíce plaket v této kategorii získal Aleš Najbrt, který triumfoval už pětkrát," řekla ČTK produkční ČFTA Otilie Semorádová. Oceněn byl za výtvarné návrhy k filmům Pelíšky, Rok ďábla, Horem Pádem, Karamazovi a Protektor.
V posledních dvou letech zabodovali Petr Štěpán za plakát ke Svěrákovu filmu Kuky se vrací a Robert V. Novák, který byl autorem plakátu k filmu Alois Nebel režiséra Tomáše Luňáka. (ČTK)
Věhlasný japonský soubor bubeníků Yamato na připravovaném turné v České republice představí k dvaceti letům své existence nový program s názvem Rojyo-The Beat On The Road. Své show nabídnou na osmi místech, první koncert se uskuteční 15. března v Českých Budějovicích a závěrečný 25. března v Brně.
Mezi tím orchestr, který pěstuje a rozvíjí osobitou japonskou rytmickou tradici, postupně vystoupí v Plzni, Hradci Králové, Liberci, dvakrát v Praze, Zlíně a v Ostravě. Yamato v České republice vystoupili poprvé v březnu 2006, kdy rozduněli pražské Kongresové centrum. Pragokoncert pořádal jejich show i v letech 2008, 2009, 2011 a loni, vystoupení byla téměř vždy beznadějně vyprodána.
Členy souboru jsou mladí muži i ženy s viditelně vypracovanými svaly na pažích. Hrají na několik desítek originálních japonských bubnů a používají i další nástroje. Dominantou je buben Odaiko vyrobený z ohromného, více než 400 let starého stromu. Během show se bubnování mísí s tradiční japonskou hudbou. (ČTK)
Hudebník Ivan Mládek v pátek natočí v pražské Lucerně s Banjo Bandem své první koncertní DVD. Speciálně kvůli tomu se sejde "zlatá sestava", v níž nebudou chybět trumpetista a zpěvák Ladislav Gerendáš, bubeník Tomáš Procházka nebo tubista Jáša Dědina, kteří už s kapelou nehrají. Živé koncertní DVD zachytí písničky a humorné monology Ivana Mládka, Lenky Plačkové, Libuny Roubychové či gagy Lenky "Kalamity Jane" Šindelářové.
Koncert zároveň bude opožděnou oslavou Mládkových 70. narozenin, které připadly na 7. února loňského roku. Původně plánované turné k tomuto výročí Mládek odložil. Záznam vystoupení bude mít na starosti režisér Radan Dolejš.
Mládek vystupuje od roku 1966. Působil ve skupinách Storyville Jazz, K.T.O., White Stars a Mustangové, od počátku 70. let pak s vlastní kapelou Banjo Band. Je autorem více než 400 písní, píše humoristické povídky, recesistické pohádky a scénáře, kreslí humorné obrazy a vtipy. Televizním divákům je znám jako moderátor a spoluautor pořadů Čundrcountry show a Country estráda. TV Barrandov vysílala jeho sitcomy Cyránův ostrov a Noha 22. (ČTK)
Britské oscarové herečce Helen Mirrenové se ve čtvrtek splnilo dlouhodobé přání, když dostala hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy - a to hned vedle neméně slavného britského herce Colina Firthe.
Sedmašedesátiletá Mirrenová, která získala Oscara za roli britské královny Alžběty ve filmu Královna z roku 2006, má hvězdu s pořadovým číslem 2488 na chodníku, jehož tradice začala v roce 1958. Mnozí ve filmovém průmyslu ji vnímají jako svým způsobem životní ocenění. Firth, který obdržel hvězdu na Chodníku slávy v roce 2011, má Oscara za roli britského krále Jiřího VI. ve filmu Králova řeč z roku 2010.
"Jsem nesmírně potěšená a hrdá. Myslím si, že je to pro britskou monarchii velmi dobré, že tady, na Hollywood Boulevardu, budou král a královna doopravdy spát vedle sebe po zbytek dějin," řekla Mirrenová během slavnostní ceremonie odhalení hvězdy. (ČTK)
Ve smuteční síni brněnského krematoria se dnes rozloučili smuteční hosté se spisovatelkou Květou Legátovou, autorkou zfilmované povídkové knihy Želary. Zemřela v noci na 22. prosince ve věku 93 let. Publikovala již od 50. let, nicméně uznání jí přinesly až Želary a v roce 2002 dostala Státní cenu za literaturu.
Na poslední cestu hrála Věře Hofmanové, což bylo její vlastní jméno, hudba ze Želar. Smuteční řečí se s ní loučila například Dora Kaprálová, autorka rozhovorů se spisovatelkou Návrat do Želar. "Tebe nám vzali, ale tvůj svět Želar nám nikdo nevezme. Ten nám zůstane napořád," řekla Kaprálová a opět tak zdůraznila výjimečné literární dílo. Smuteční hosté si vyslechli i úryvek z novely Jozova Hanule, která také posloužila jako předloha pro film Želary. Na pohřbu se sešli zástupci brněnské kulturní obce a také například režisér J. A. Pitínský. (ČTK)
Skladatel, textař, hráč na bendžo, zpěvák, spisovatel a scenárista Ivan Mládek v pátek na koncertu v ne zcela zaplněném Velkém sále pražské Lucerny opožděně oslavil 70. narozeniny, které připadly na 7. února loňského roku. Původně plánované turné k tomuto výročí Mládek odložil.
Oblíbený humorista zároveň s Banjo Bandem natáčel své první koncertní DVD, jehož režii měl na starosti Radan Dolejš. Ten se v průběhu večera představil v sestavě hostující kapely Šlapeto, hrající staropražské písničky.
Speciálně kvůli natáčení DVD se sešla "zlatá sestava" Banjo Bandu, k níž patří trumpetista a zpěvák Ladislav Gerendáš, bubeník Tomáš Procházka nebo tubista Jáša Dědina, kteří už s kapelou nehrají. Program večera, v němž nemohl chybět největší Mládkův dnes již mezinárodní hit Jožin z bažin, obohatily typické humorné monology nejen Mládka, ale také Lenky Plačkové, Libuny Roubychové či Lenky "Kalamity Jane" Šindelářové.
"Je to skvělé, doufám, že se tady setkáme i při oslavě jeho stovky," konstatoval s úsměvem při vtipných textech Mládkových hitů Linda, Do hlavy ne nebo Lulu z Honolulu jeden z diváků. Mládek, který vystupuje od roku 1966 s různými soubory z oblasti jazzu a country music, po skončení koncertu spěchal ke stolku, kde prodávaly jeho knihy a reprodukce obrazů, které namaloval. Zde na něho čekaly desítky zájemců o autogram nebo společnou fotografii na pozadí pro něho typického banja.
"Na vlastní uši jsem tenhle nástroj poprvé slyšel ve čtrnácti letech u nás na chatě v Babicích u Říčan. Ten zvuk mě naprosto uchvátil a hned druhý den jsem se začal po nějakém levném banju pídit," uvedl před časem pro Akustický magazín Mládek.
Páteční koncert se uskutečnil v rámci projektu Hudební legendy, který nabízí vedle Velkého sálu Lucerny také koncerty v Divadle ABC, kde například 20. ledna vystoupí Rangers-Plavci, Věra Martinová a Jamie Marshall a v Divadle ROKOKO, v jehož prostorách 20. února zahraje Vojta Kiďák Tomáško.
Mládek působil ve skupinách Storyville Jazz, K.T.O., White Stars a Mustangové, od počátku 70. let pak s vlastní kapelou Banjo Band. Je autorem více než 400 písní, píše humoristické povídky, recesistické pohádky a scénáře, kreslí humorné obrazy a vtipy. "Všichni si Mládka spojují s jeho nádhernými slogany a veselými texty, ale stojí také za pozornost, kolik natočil výborné jazzové a swingové muziky a jak skvělé hudebníky měl kolem sebe," podotkl u příležitosti Mládkových narozenin zástupce společnosti Supraphon Karel Deniš. (čtk)
Sedm skladeb mladých tuzemských autorů soutěží v 6. ročníku klání Nuberg o titul nejúspěšnějšího díla soudobé vážné hudby, které loni v premiéře uvedl soubor Berg. Soutěž, kterou pořádá právě orchestr Berg, má dvě ceny a dvě poroty. Veřejnost svými hlasy volí vlastního vítěze, hlavní cenu Nuberg pak určuje odborná porota. Informovala o tom mluvčí souboru Eva Kesslová.
Vyhlášení výsledků se uskuteční 21. února v Městské knihovně v Praze. Vítězné skladby uvede soubor Berg na zahajovacím koncertě nového cyklu Berg MMXIII 13. března v Sále Martinů v Praze. "Podle ohlasů se soutěži skvěle daří, v loňském roce jsme od veřejnosti získali víc než tisícovku hlasů," uvedla Kesslová.
Soutěžní skladby si veřejnost může od 11. ledna poslechnout na webových stránkách pořádajícího souboru. 17. ledna vyjde také reprezentativní CD, které získají jako mimořádnou přílohu předplatitelé Literárních novin. O přízeň poroty i veřejnosti budou tentokrát usilovat František Chaloupka (The Book of Earth), Slavomír Hořínka (Magnificat), Jan Šikl (O smyslu věcí), Vojtěch Esterle (Tři kánony pro smyčcový orchestr), Jan Dušek (Ost und West, hudba k celovečernímu němému filmu), Petr Wajsar (8 vět na vějíře) a Jan Trojan (_rezonance [remix]).
V minulém ročníku v hlasování o nejúspěšnější skladbu u poroty uspěl Ondřej Štochl s kompozicí Modrá - čistá a křehká. Cenu veřejnosti si odnesl Jan Dušek za dílo Dítě ghetta - hudba k němému filmu. Orchestr Berg si při vzniku v roce 1995 dal závazek uplatňovat méně běžnou dramaturgii a propagovat méně známé tituly z oblasti "mimo hlavní proud". Jeho členové se také angažují v komorní a sólové hře. Soutěží chce Berg nejen upozorňovat na mladé skladatele, ale také navnadit veřejnost k poslechu nových skladeb. Rovněž letošní soutěž Nuberg nabídne pestré doprovodné aktivity. Bližší informace se nacházejí na www.berg.cz. (čtk)
První z životopisných filmů o Stevu Jobsovi, spoluzakladateli počítačové firmy Apple, půjde do severoamerických kin v dubnu. Rozhodl o tom dnes americký filmový distributor Open Road Films. Už koncem ledna se ale snímek, který pojednává o 30 letech života bývalého šéfa Applu, představí na americkém festivalu nezávislých filmů Sundance.
Hlavní roli Jobse, který se ze "svéhlavého hippieho" proměnil v technologického vizionáře, ztvárnil herec Ashton Kutcher, známý například ze seriálu Dva a půl chlapa. Scénář napsal Matt Whiteley a režie filmu pod prostým názvem Jobs se ujal Michael Stern. O Jobsovi, který zemřel v říjnu 2011 na rakovinu, natáčí ještě jeden film studio Sony Pictures Entertainment. (čtk)
Nové speciální technické studio, které umožní produkci vlastních populárně-vzdělávacích 3D filmů, pořídilo plzeňské vědecké centrum Techmania. Hardware a software přišel na zhruba 1,5 milionu korun. Jeden a půl metru široká kupole, která funguje na principu podtlaku, je zmenšeninou čtrnáctimetrového virtuária, tedy hlavní části budoucího planetária, které umožní trojrozměrné projekce na kulovou plochu, sdělil ČTK mluvčí Techmanie Tomáš Moravec.
"Podtlaková kupole, na míru vybroušená optická čočka, kterých je asi jen čtyřicet na světě, a počítače včetně speciálního softwaru umožní našim lidem vyrábět dvoj- i trojrozměrné populárně vzdělávací filmy a lektorské pořady," řekl mluvčí. Díky moderní technologii, kterou využívají pouze dvě instituce v Evropě, se podle něj budoucí 3D planetárium v Techmanii stane českou špičkou v oboru.
"S pomocí nového vybavení mohou pracovníci centra psát scénáře k budoucím filmům, vytvářet je a programovat. "Disponujeme nyní softwarem, v němž je simulován celý známý vesmír. Je zde například uložena pozice hvězd v Galaxii," doplnil kurátor vznikající expozice Vesmír Tomáš Meiser. Na každou z desítek tisíc nejbližších planet si podle něj budou moci návštěvníci "doslova zaletět", neboť technologie umí simulovat trojrozměrnou virtuální návštěvu každé z planet.
Moderní vybavení pro budoucí vzdělávací snímky nebude sloužit jen k popularizaci vesmíru. "Od podzimu nabídneme projekce z mnoha různých oborů. Kromě výletů mezi hvězdy a planety se návštěvníci vydají třeba do vnitřku nanovláken, molekul nebo se velmi detailně seznámí s modely DNA," dodal Moravec.
Na stavbu 3D planetária s technologií, jakých je údajně do desítky na celém světě, a na rozšíření expozic získala Techmania téměř 600 milionů z EU. Planetárium s virtuáriem se otevře na podzim, rozšířené expozice pak v příštím roce. (čtk)
Chystaná novela autorského zákona, kterou připravuje ministerstvo kultury, bude obsahovat i směrnici Evropské unie o takzvaném institutu spojených děl. Ochrana autorského práva jednoho z autorů nemůže podle této směrnice v případě spojených děl skončit dříve, než skončí ochrana práva toho druhého. To znamená 70 let po jeho smrti. Jde o spojená díla například textaře a skladatele, což je běžné v populární hudbě, opeře nebo muzikálu. Volně dostupná už podle ředitele agentury Dilia Jiřího Srstky zřejmě nebudou díla Jaroslava Ježka vytvořená pro Osvobozené divadlo nebo Dvořákova opera Rusalka v její hudební části.
"Podle této směrnice skutečně dojde k obnovení ochrany autorských práv v případech vámi popisovaných, ale bude se to týkat pouze hudebních děl s textem, kdy hudba a text byly vytvořeny pro užití ve spojení," řekla Adéla Faladová z ministerstva kultury. Podle ní se to nebude týkat například zhudebněné poezie. Zavedení směrnice bude součástí právě připravované novely autorského zákona, potvrdila Faladová.
Doba ochrany u hudebních skladeb s textem končí 70 let po smrti posledního z těchto nejdéle žijících osob, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou označeny za spoluautory, píše se ve směrnici. Evropská komise chce zavést jednotný způsob výpočtu doby ochrany pro všechny členské státy.
Směrnice dále říká, že pokud ještě existuje ochrana práva přeživšího autora, startuje se znova doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem, upozornil Srstka. "Znamená to, že Jaroslav Ježek bude v případě uvedení skladeb vytvořených ve spolupráci s Voskovcem a Werichem znovu chráněn," poznamenal. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv trvá například pro tvorbu Voskovce a Wericha do roku 2050.
Libretista Rusalky Jaroslav Kvapil zemřel v roce 1950 a přežil skoro o 50 let skladatele Antonína Dvořáka, který zemřel v roce 1904. "V tomto případě začne být pokud jde o Rusalku znovu chráněn Antonín Dvořák, a to do roku 2020," uvedl. Za existence starého autorského zákona, který přestal platit v roce 2000 a znal "spojená díla", se lhůty posuzovaly k dílu společně, připomněl Srstka.
Od 1. prosince 2000 podle nového autorského zákona výraz spojené dílo zmizel a tato problematika se posuzuje odděleně. Znamená to, že když divadlo nebo rozhlas hraje třeba píseň Život je jen náhoda, platí autorské odměny jen za užití děl Voskovce a Wericha, kteří zemřeli na začátku 80. let, a za Ježkovu hudbu odměny už nikoli.
Nově se bude řešit i prodloužení doby ochrany práv výkonných umělců. Doba jejich ochrany se počítá 50 let od vytvoření výkonu umělců, nikoli od jejich smrti, jako v případě autorů. "U určitých druhů výkonu výkonných umělců, které jsou zaznamenány, se doba prodlužuje na 70 let od doby vytvoření výkonu. Jde o některé případy zvukových záznamů jejich výkonů," dodal Srstka. (čtk)
Francouzský herec Gérard Depardieu, který tento týden získal ruský pas, přicestoval na návštěvu Ruska, kde se sejde s prezidentem Vladimirem Putinem. Dnes to oznámil tiskový úřad Kremlu, napsala agentura AFP. Depardieu nedávno pohrozil, že kvůli rostoucím daním pro nejbohatší Francouze svou vlast opustí.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy řekl, že Depardieu je v jihoruském Soči na pobřeží Černého moře. V tomto dějišti nadcházejících zimních olympijských her, které se uskuteční v roce 2014, je také naplánována schůzka s Putinem. Podle Peskova je možné, že Depardieu od ruské hlavy státu obdrží svůj ruský pas. Soči je Putinovou oblíbenou destinací, má zde k dispozici i rezidenci.
Echo Moskvy rovněž uvedlo, že v Soči oslaví nadcházející konec ruského pravoslavného roku nejen Putin, ale také premiér Dmitrij Medveděv.
Herec se netají náklonností k Rusku a k Putinovi. Francouzský tisk přivítal možný odchod tohoto umělce z Francie s posměchem, kritikou a sarkasmem nad jeho děkovným dopisem Putinovi se netajila ani ruská opozice.
Podle portálu wyborcza.pl má o Depardieua zájem také Bělorusko. Minsk mu již v zemi nabídl trvalý pobyt, na který má podle tamního ministerstva vnitra jako občan Ruska právo.
Depardieu není jediným významným Francouzem, který zvažuje přestěhovat se do Ruska. V pátek oznámila někdejší herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová, že požádá o ruské občanství, pokud se francouzské úřady rozhodnou utratit dvě nemocné slonice v Lyonu. (čtk)
Koncertní verze monumentální opery Carla Orffa Carmina Burana zazněla dnes odpoledne a večer v Kongresovém centru v Praze. Produkci umocnila laserová show a pyrotechnické efekty. Tato kantáta tak byla poprvé v této úpravě uvedena v Česku, a to pod hlavičkou společnosti ArtTriton a její letní produkce Klasika pod hvězdami. Na pódiu Velkého sálu vystoupilo přes 160 účinkujících včetně šedesátičlenného orchestru, sólistů a sborů.
První polovinu prvního představení vyplnily známé árie, duety a sborové scény Giuseppa Verdiho k uctění jeho 200. výročí narození. Šlo o úryvky oper Aida, Nabucco, La Traviata, Trubadúr a Rigoletto. Na pódiu se objevili sólisté Nikolaj Višnjakov, Jarmila Mrkusová a Damir Basyrov. Doprovodila je Severočeská filharmonie Teplice pod vedením dirigenta Norberta Baxy, Český filharmonický sbor Brno a dětský sbor Pueri Gaudentes.
Carmina Burana je dílem složeným na motivy stejnojmenného souboru středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých a dalších básní a písní. Jeho forma nejvíce odpovídá kantátě, cyklické skladbě pro sólové hlasy (soprán, tenor a baryton), sbor, dětský sbor a orchestr. Dělí se do šesti tematických celků a její provedení vyžaduje nadstandardní obsazení v sekci bicích nástrojů. Většinou bývá hrána koncertně, známá jsou ovšem i provedení scénická, například v divadle s baletním souborem, častěji v netradičních prostorách s choreografiemi spíše muzikálovými.
Podle jednatelky pořádající společnosti Pavly Filipiové slaví o vizuální efekty doplněná Carmina Burana divácké úspěchy po celé Evropě. Na této stránce se podíleli specialisté z německé skupiny Apollo Art of Laser & Fire. Pod vedením odborníka na laserové a pyrotechnické efekty a zároveň hudebníka, producenta, skladatele a textaře Jürgena Matkowitze podobně doplňují i jiné nejen hudební události. (čtk)
Ve Spojených státech zemřela uznávaná básnířka afrického původu Jayne Cortezová, která mimo jiné stála u zrodu tamní Organizace afrických autorek. Umělkyně, o jejímž úmrtí informovala právě organizace, zemřela 28. prosince v New Yorku na selhání srdce. Bylo jí 78 let.
Cortezová byla energickou a v minulosti také aktivistickou umělkyní, která dodnes vystupovala. V řadě svých děl, která vyšla knižně i na zvukových nosičích, dokázala pospojovat ústní a písemné tradice. V 60. a 70. letech byla Cortezová prominentní představitelkou černošské kultury. Ta obhajovala umění jako nástroj politického protestu.
Cortezová žila střídavě v New Yorku a rodném Senegalu. Na letošní květen plánovala sympozium spisovatelek v Ghaně. (ČTK)
Před 10 lety, 7. ledna 2003, zemřel ve věku 78 let hudební skladatel a pedagog František Kovaříček. Jeho skladatelské dílo neoklasicistní orientace zahrnuje orchestrální, komorní a vokální opusy. Byl rovněž autorem opery Ukradený měsíc, za kterou získal v roce 1968 první cenu v soutěži k 50. výročí vzniku republiky. Ještě více než coby komponista se ale Kovaříček proslavil jako dlouholetý předseda organizace Hudební mládež.
Kovaříček se narodil 17. května 1924 v Litětinách na Pardubicku. Po studiu na pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění dělal nejprve hudebního režiséra v Československém rozhlase. Později zakotvil jako pedagog na konzervatoři, kterou počátkem 90. let dokonce vedl.
V čele Hudební mládeže stál Kovaříček od roku 1971. Byl dramaturgem a hlavním organizátorem většiny jejích celostátních akcí a těsně před listopadem 1989 přivedl tuto organizaci k členství v mezinárodní organizaci Jeunesses Musicales. Předsedou Hudební mládeže, byť později už pouze čestným, byl Kovaříček až do konce svého života. (ČTK)
Národní divadlo Brno poprvé ve své historii uvede operu Giuseppe Verdiho Sicilské nešpory. S mezinárodním týmem ji nastudoval polský režisér Ladislav Adamik. Pěvce, hudebníky i tanečníky čekají poslední dny zkoušek. V pátek 11. ledna poprvé předstoupí před publikum v Janáčkově divadle. "Premiéra je věnována významnému výročí emeritní sólistky Janáčkovy opery Národního divadla Brno paní Marie Steinerové, která se dožívá 90 let," řekla ČTK mluvčí divadla Šárka Motalová. Držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství působila v Brně v letech 1948 až 1981.
Verdi se inspiroval skutečnými historickými událostmi, konkrétně povstáním proti francouzské nadvládě na Sicílii. Rebelii začala 30. března 1882 a vžilo se pro ni označení sicilské nešpory. Historické události jsou v opeře doplněny milostnou zápletkou. Hudba Verdiho opery je podle odborníků plná dramatického napětí a působivosti. Scénu navrhl Jozef Ciller, kostýmy Peter Čanecký. Obojí stojí na kontrastu černé a bílé barvy. Choreografii připravila Hana Litterová.
Národní divadlo Brno pro Sicilské nešpory angažovalo také zahraniční sólisty, například australskou sopranistku Louise Hudsonovou, Mexičana Rafaela Álvareze a španělského barytonistu Luise Cansina. Do konce sezony jsou Sicilské nešpory na programu Národního divadla Brno ještě sedmkrát. (ČTK)
Velkoplošné fotografie od horolezce Radka Jaroše, které vznikly při výstupech na osmitisícové vrcholy, jsou vystaveny na Letišti Václava Havla v Praze. Expozice představující unikátní dokument z expedic bude v Terminálu 2 návštěvníkům volně přístupná celý leden. V únoru poputuje do autorova rodiště, Nového Města na Moravě, které v té době bude dějištěm mistrovství světa v biatlonu.
"Smyslem těchto fotografií je také testování fotografické a filmové techniky v extrémních podmínkách," uvedl Jaroš, který se letos v létě chystá vystoupit na K2. Společně s Annapurnou je K2 ležící na hranici mezi Pákistánem a Čínou podle statistik i zkušeností horolezců nejnebezpečnější z nejvyšších vrcholů světa. Drží primát mezi všemi osmitisícovkami - odehrálo se zde nejvíce nezdařených pokusů o výstup na vrchol.
Jaroš kromě K2 již zdolal všechny vrcholy takzvané Koruny Himaláje, která představuje 14 světových osmitisícových masivů. Chystá se na ni letos v létě, opět bez používání kyslíkových přístrojů a bez pomoci šerpů. Horu vysokou 8611 metrů se snažil pokořit již čtyřikrát, ani jednou se mu to nepodařilo. Plán mu ponekud zkomplikovaly omrzliny, které si přivodil při nedávné expedici na Annapurnu. (ČTK)
Do dražby jde 65 dosud nezveřejněných barevných diapozitivů Beatles z amerického turné z roku 1964. Jde o záběry z pódia i ze zákulisí. Pořídil je fyzik a vynálezce Robert "Bob" Beck. Fotografie budou draženy 22. března, 50 let od vydání prvního alba Beatles Please Please Me, v aukčním domě Omega Auctions v anglickém Stockportu. Liverpoolská skupina absolvovala ve Spojených státech v srpnu 1964 několik vyprodaných koncertů. Předcházelo tomu úspěšné únorové vystoupení v televizní show Eda Sullivana.
Barevné snímky a filmy zachycující Beatles byly po úspěchu kapely obvyklejší až v následujících dvou letech, kdy se čtveřice do Spojených států vrátila. Například BBC pořídila barevný záznam jejich slavného koncertu z roku 1965 na newyorském stadionu Shea Stadium. "Nové fotografie Beatles, které se objeví, jsou vždy pro fanoušky terčem zájmu, ale protože většina fotografií z tohoto turné je černobílých, je radost vidět barevné fotografie z tohoto historického turné," řekl Ernie Sutton z britského fanklubu Beatles. Snímky zachycují například George Harrisona s červenou kytarou Rickenbacker, která se objevila i ve filmu Perný den.
Beckovy diapozitivy rovněž zachycují John Lennona, Paula McCartneyho, George Harrisona a Ringa Starra na tiskové konferenci v lasvegaském hotelu Sahara, jejich koncert v Las Vegas a soukromý večírek v rezidenci tehdejšího prezidenta nahrávací společnosti Capitol Records Alana Livingstona v Beverly Hills. Aukce by mohla vynést odhadem 10 000 až 15 000 liber (zhruba 311 000 až 467 000 korun).
