Festival pro židovskou čtvrť se v Boskovicích konal už podesáté. Nabídka, kterou návštěvníkům předložilo pořádající sdružení Unijazz, se sice příliš neliší od dalších letních festivalů. Ovšem ten boskovický patřil k prvním. A jeho specifika vycházejí z koloritu města. Za deset let prošla židovská čtvrť rozsáhlou rekonstrukcí a letos byla konečně otevřena i opravená synagoga.

Od čtvrtka do neděle se mohli návštěvníci věnovat filmovému umění (od dokumentů přes studentské snímky až po hrané filmy renomovaných tvůrců), divadlu či výstavám. Mohli také podniknout řadu zajímavých výletů do okolí. Hlavní pozornost na sebe ale strhovaly večerní koncerty v letním kině.

Účinkující kapely představovaly bohaté spektrum žánrů. Pressburger Klezmer Band zaujal tklivými i skočnými židovskými melodiemi. Společným jmenovatelem souborů V.R.M. a Klar je charismatický Vladimír Václavek, známý mj. z působení v kapele Dunaj a spoluprací s Ivou Bittovou. Zatímco však první trio pojímá své "písně o umírání a dětství" s úžasnou lehkostí, německo-čeští Klar zaplouvají do temnějších zákoutí a působí až uhrančivě.

Worldmusic zastupovala pražská "balkánská dechovka" Ahmed má hlad, která diváky rozhoupala kosmopolitní živelností. Klasici české alternativní scény Už jsme doma potvrdili, že ani v "kytarové" podobě neztrácejí strukturální bohatost. Jejich nové skladby se ale překvapivě nesly v poklidnějším tónu.

Velkou atrakcí festivalu byli arizonští postpunkoví indiáni Blackfire, kteří se předvedli také v show tradičních rituálů. Jejich razantní vystoupení věnované vězněnému indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi mělo ostrý politický náboj a strhlo většinu diváků k nadšeným ovacím. Hudebně bylo ovšem nejzajímavější ve chvílích, kdy implantovali prvky indiánské kultury do standardních mantinelů žánru.

Tancechtivým návštěvníkům vyhovovali hlavně hvězdní Tata Bojs, kteří byli před vlastním vystoupením připomenuti (byť bez zvuku) záznamy z let 1993 a 1996, což dost příznačně dokumentovalo, jak se doby mění.

Předsedu Unijazzu Čestmíra Huňáta těší zájem mladých o ten druh kultury, který Boskovice tradičně nabízejí. "Nechtěl bych ji označovat přímo za alternativní, ale jde o pohled na svět, který úplně nepodléhá módním trendům," říká. Letošní ročník navštívilo na tři tisíce zájemců. Termín se žel kryl s dalšími podobně laděnými festivaly a mnohé potenciální návštěvníky odradily možná také sobotní bouřky.