Když jsem byl osloven, abych sesmolil nějaký sloupek, byl jsem zároveň požádán, zda by to mohlo být něco typického, chlast, ženský a podobně. Tak to ne, řekl jsem si, pořád tyhle stereotypy! Zůstanu v sobotu doma a napíšu obecnou zprávu o stavu světa! Konec laciným historkám! 

Víkend začal tím, že mi má dívka sdělila, že si po čtyřech letech není úplně jistá, jestli ji se mnou čeká kloudná budoucnost, a že bychom to měli probrat. Domluvili jsme se, že to necháme na neděli. O hodinu později telefonovala jedna britská známá a vyděšeným hlasem líčila, že se nastěhovala do podnájmu v Bubenči a že hned první noc kdosi křičel na chodbě a ráno že pak našla před svými dveřmi uříznutý lidský prst, a že by to potřebovala zapít.

Zdvořile jsem odmítl. Poté zavolal kamarád Mikeš a svěřil se, že ho opustila žena a že by se potřeboval odreagovat. "Nezlob se, nemám čas," řekl jsem. Na druhém konci bylo smutné ticho. "Tak jo, ale jenom na chvíli," řekl jsem. 

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se